Kapitoly z dějin VUT v Brně (2)
Ve svobodném státě (1918 - 1938)
Ve svobodném Československu se hlavní město Moravy stalo důležitým univerzitním centrem a česká vysoká škola technická se podílela na vzniku a počátečním fungování Masarykovy univerzity. Pro její existenci bylo dvacet let první Československé republiky obdobím velkého rozkvětu: hned v roce 1919 byl v jejím rámci zřízen odbor architektury, jehož se v předchozích desetiletích bezúspěšně domáhala. Pro rozvoj chemie na české technice v Brně mělo mimořádný význam dokončení stavby samostatného chemicko-technologického pavilonu. Na podzim roku 1921 přijel do Brna prezident republiky Tomáš G. Masaryk a „byl uvítán vřele českým obyvatelstvem z Brna a okolí i celé Moravy“. Během své cesty navštívil 17. září také Českou vysokou školu technickou v Brně. V letech 1918-1938 se česká vysoká škola technická definitivně etablovala jako vážená a uznávaná vysoká škola a díky tomu také rostl počet jejich studentů:nejvíce – 1657 – ji navštěvovalo ve školním roce 1931/1932. Od roku 1937 nesla název „Česká vysoká škola technická Dra. Edvarda Beneše“.
Léta německého útlaku (1939 – 1945)
Existence Československé republiky skončila německou okupací. První schůze profesorů české techniky v Brně po okupaci města německým vojskem se konala 22. března 1939. Rektor Kallauner na ní informoval ostatní profesory, že se v minulých dnech dostavila na rektorát delegace profesorů zdejší německé techniky, vedená nacistou Wernerem Schoklitschem, aby „byl zajištěn řádný provoz vysoké školy“. Život na škole pokračoval dál, profesoři přednášeli a zkoušeli, studenti se učili, rýsovali a prováděli pokusy. Uzavření českých vysokých škol nacisty 17. listopadu 1939 neminulo samozřejmě ani Českou vysokou školu technickou Dra. Edvarda Beneše v Brně. Její posluchači a profesoři se stali obětí perzekuce. Výuka se nekonala a většina odborů a ústavů byla neprodleně po 17. listopadu 1939 uzavřena. Přesto však některé provozy, které okupační správa uznala za důležité pro hospodářství Říše, zůstaly a fungovaly i nadále. Většíčást budov na Veveří ulici zabrala německá armáda jako svá kasárna, několik přízemních místností sloužilo jako sekretariát místní organizace NSDAP.
Zklamané naděje (1945 – 1948)
Studenti se do brněnské techniky vrátili hned v dubnu 1945 a svýma rukama začali odstraňovat škody, které boje o město způsobily na budovách: 20. prosince 1945 byly slavnostně zahájeny přednášky školního roku 1945/1946. Vysoká škola technická Dra Edvarda Beneše byla obnovena ve své předválečné podobě s odbory inženýrského stavitelství a zeměměřičství, strojního a elektrotechnického inženýrství, chemického inženýrství, architektury a pozemního stavitelství. Vrátila se jí pochopitelně nejen stará budova z roku 1911 na Veveří ulici, ale nově získala také budovu německé techniky na Joštově třídě i přidělenou budovu alumnátu na Barvičově ulici, kde měli Němci vojenský technický výzkumný ústav. Německá vysoká škola technická, odedávna opěrná bašta němectví v Brně a ve třicátých letech tribuna nacistické ideologie, byla zrušena vládním dekretem a její majetek byl převeden do správy české techniky.
Koncem roku 1947 a počátkem roku 1948 však již nesl své plody politický vývoj, který hned v roce 1945 katapultoval Komunistickou stranu Československa na přední místo domácí politické scény. Úspěch ve volbách do Národního shromáždění v roce 1946 provázelo další posílení komunistických pozic v národních výborech, které řídily veškerý život v československých vesnicích a městech.
| <- Období Rakousko-Uherska | Za socialismu -> |