Fakulta strojního inženýrství, Vysoké učení technické v Brně
Úvodní stránka

Ústav mechanické technologie.

Správcem ústavu jest prof. Ing. Karel Ryska. Oborem mechanické technologie jest jednak nauka o látkách v technické praksi používaných, jednak pak nauka o zpracování těchto látek na základě jejich různých vlastností a nauka o nástrojích i strojích k tomuto zpracování používaných.

Jest tedy samozřejmo, že podstatnou výstrojí ústavu mechanické technologie jsou dobré a hojné sbírky materialií a postupů jejich výroby i zpracování, nástrojů i pomůcek pracovních tak, aby přednášky bylo možno co nejvíce doložiti ukázkami. Jednotlivé vlastní výkony jisté práce, jakož i obráběcí stroje bylo dosud možno ukázati buď obrazem nebo při exkursích do závodů. Aby však posluchači kromě toho naučili se práci rozuměti a ji posuzovati prakticky, aby seznali vlivy zpracování na vlastnosti hmoty, aby těžili z toho i pro konstrukci, aby dále obeznámili se s obráběcími stroji podrobně, naučili se je i zkoušeti, přejímati, měřiti spotřebu práce atd., byly požadovány již od roku 1904 pro ústav mechanické technologie též cvičné dílny, jichž potřeba konečně uznána a které v poslední době též povoleny.

Nutno zde připomenouti, že základ ke sbírkám ústavu položil prvý professor mechanické technologie při zdejší vysoké škole technické Ing. Frant Hasa, který řídě se uvedenými zásadami získal dary a koupí velké množství cenných předmětů skoro ze všech odvětsí mech. technologie.

Sbírky ústavu mechanické technologie rozděleny jsou prostorově ve třech velikých sálech v mezipatře a přízemí v západním křídle strojního pavilonu, seskupeny ve tři velká oddělení: sbírky kovů, sbírky slévárnické a sbírky textilní i papírnické. K nim přidružuje se sbírka diagramů, čítající dnes již 250 obrazů (kreslených bělobou na černém papíru v rozměrech 2·5 X 1·5 m). Sbírkám kovů věnován jest sál o půdorysné ploše 162 m2. Zde vystaveny jsou ke studiu posluchačů přehledně v účelných skříních a vitrinách i na stolech ukázky všech technicky důležitých kovů, kovových slitin, dřev atd., postupy jich výroby, hlavně železa, ukázky jejich zkoušek a jejich různého zpracování s hlediska všeobecné mechanické technologie, tedy ukázky válení, tažení, ražení, kování, lisování, střihání, pilování, vrtaní, řezání závitů, hoblování, nýtování, svařování atd. Nástroje ke zpracování tomu potřebné tvoří zvláštní oddíl těchto sbírek. Zde vystaveny jsou nejen postupy výroby nástrojů [frés atd.], ale zastoupeny tu dále nejmodernější nástroje ku opracování kovů a dřeva užívané, nástroje měřící a označovací atd.

Postupy hotovení celé řady typických předmětů dle principů hromadné výroby jakož i ukázky výrobků v technické praxi hojně používaných (spadajících do specielní technologie) zakončují toto oddělení sbírek.

Sbírky slevárnické jsou ve stejně položeném sále jako předchozí v přízemí a schází se do nich po zvláštních schodech ze sbírek hořejších. Jsou tu ukázky jednak ve slevárnictví užívaných foremních hmot (písku a hlíny), jednak též všecky nástroje formířské, nářadí a pomůcky. K nim řadí se ve vitrinách vystavěné vzorky slitků dobrých i vadných, z obyčejné i zvláštní litiny železné, dále slitky z litiny skořepové, ocelové, temperované, jakož i ukázky slitků z různých slitin jako mosazi, bronzu, formovaných ručně i strojově. Také litina ozdobná a sochová tu zastoupena.

Postup formování v rámech dle modelu, šablonou, aplikovaný na předměty v strojnictví hojně užívané, jako řemenice, ozubená kola, turbiny atd. tvoří další obsáhlou kolekci. Zvláštní, velice cennou skupinu sbírek slevárnických tvoří soubor modelů a jaderníků, jader, jakož i půle formy (tato zhotovena je ze dřeva místo písku) válce parního stroje s ventilovým rozvodem a parním pláštěm tak sestavených, že celý postup formování jest tu jasně diváku předveden. Konečně vystaveny jsou i různé poruchy materialu kotlového a strojového z provozu.

Z této místnosti vede elektrický výtah o únosnosti 300 kg pro dopravu těžších předmětů do poslucharny v mezipatře.

Sbírky textilní a papírnické jsou v sále o ploše 104 m2 a sestaveny jsou dle jednotlivých látek, jak se jich v textilnictví užívá (vlna, vlna umělá, hedvábí, hedvábí umělé, bavlna, len, konopí, juta atd.), jakož i dle postupu zpracování spřádáním na přízi s příslušnými přípravnými pracemi a tkaním. V ukázkách předvedena dále potřebná úprava příze, jakož i hotových tkanin. Také nejdůležitější součástky spřádacích, tkacích a úpravných strojů jsou zde ke studiu vyloženy, kterouž kollekci doplňuje dosti veliký model strojního stavu s Jacquardským ústrojím. Na stěnách vyvěšeny jsou diagramy strojů textilních.

Postup výroby papíru z hadrů, ze dřevoviny, z cellulosy a jiných náhražek, se zajímavými ukázkami různých papírů, čalounů atd. tvoří zde skupinu zvláštní.

V přízemí přiléhají k místnostem sbírek laboratoř professorova, dále dílny ústavu, které dosud nejsou sice úplně vypraveny, ale kde již příštím rokem se bude moci pracovati.

Laboratoř professorova vystrojena je zatím laboratorním stolem s veškerým příslušenstvím pro nejnutnější obvyklé chemické zkoušky a rozbory. Kromě toho pořízena byla v mezích povolených obnosů zařízení mikroskopická a mikrofotografická potřebná ku pracím a zkouškám metallografickým. Ze zkoušecích strojů na materiál dosud postaven zde býti mohl jen stroj na zkoušení tvrdosti materiálu methodou Brinellovou. Některá objednaná další zařízení dosud nedodána.

Dílny ústavu mechanické technologie rozvrženy jsou do třech místností o celkové ploše 170 m2. Největší místnost o 104 m2 věnována je dílně na obrábění kovů, další místnost určena jest na práce kovářské, kalení, autogenní svařování atd., poslední pak věnována obrábění dřeva.

Dílny budou vyzbrojeny v mezích povolených obnosů nejnovějšímí stroji a nástroji obráběcími, tak aby nejdůležitější práce mohly býti posluchačům ukazány, aby je sami mohli cvičiti a posuzovati, aniž by ovšem byl požadován výcvik v míře řemeslné. Stroje budou pak též demonstračními objekty, pokud se týče konstrukce, měření spotřebované energie atd.

Pohon obráběcích strojů ve velké dílně bude obstarán elektrickým motorem o 15 HP; v druhých dvou menších dílnách jsou pohony provedeny jednotlivě elektromotory.

Část chodby před dílnami upravena jest jako umývárna a oblékárna, část zabrána jest skladištěm materiálu.

K ústavu patří dále samostatná posluchárna, opatřena velkým epidioskopem na promítání průsvitných i neprůsvitných obrazů a elektricky poháněným zatemňováním.

Ku konci budiž podotknuto, že přirozený vývoj všech oborů mechanické technologie v poslední době následkem rozvoje průmyslového vedl k rozdělení mechanické technologie na oddíl strojní a textilní i na zdejší vysoké škole a že příslušná druhá professura vstoupí školním rokem 1911/12 v život.