Kapitoly z dějin VUT v Brně (4)
Hledání nových cest (1989 – 2009)
Komunistický režim spoutával jednotlivce i celou společnost. Destrukce totalitního systému v letech 1989 a 1990 otevřela Vysokému učení technickému v Brně dokořán dveře k zásadní proměně v moderní vzdělávací instituci, která snese srovnání s nejvyspělejšími školami stejného typu kdekoli na světě. V prvé řadě to umožnil jednak návrat akademických svobod českým vysokým školám, jednak rozsáhlá samospráva, jíž se v souladu se zákonem těší. Vědecké a správní orgány – především Akademický senát a Vědecká rada – o jejichž personálním obsazení zaměstnanci a posluchači školy rozhodují, stanovují základní směry jejího dalšího vývoje. Díky dobré spolupráci samosprávných orgánů, rektora, Správní rady a kvestora, prochází Vysoké učení technické v Brně během posledních dvou dekád dynamickým rozmachem. Od roku 1990 se výrazně rozšířil jeho studijní a vědecký záběr, což se mimo jiné projevilo vznikem nových fakult.
Vývoj fakult
Vedle Fakulty stavební, Fakulty strojního inženýrství, Fakulty elektrotechnické, Fakulty architektury a Fakulty technologické, které měly dlouhou tradici, vznikly i fakulty nové. Napodzim 1992 bylo po dlouhé přetržce obnoveno jedno z nejstarších pracovišť školy – Fakulta chemická. Ve stejné době zcela nově vznikla Fakulta podnikatelská a později i Fakulta výtvarných umění, která zahájila svou činnost 1. ledna 1993. A v roce 1995 vznikla Fakulta managementu a ekonomiky ve Zlíně.
Ale i jednotlivé fakulty hledaly svoji novou tvář a náplň. Roku 1993 byla Fakulta elektrotechnická reorganizována na Fakultu elektrotechniky a informatiky a v průběhu roku 2001 se transformovala ve Fakultu elektrotechniky a komunikačních technologií. K 1. lednu 2002 se totiž z Ústavu informatiky a výpočetní techniky, který byl součástí Fakulty elektrotechniky a informatiky, zformovala zcelanová Fakulta informačních technologií. Od 1. ledna 2001 naopak přestaly být součástí Vysokého učení technického v Brně Fakulta technologická a Fakulta managementu a ekonomiky, obě se sídlem ve Zlíně, a staly se součástí nově vzniklé Univerzity Tomáše Bati. V důsledku tohoto vývoje má dnes Vysoké učení technické v Brně osm fakult a Ústav soudního inženýrství,které ke studiu nabízejí širokou škálu technických disciplin, ale také související obory ekonomické a dokonce umělecké. Z hlediska studijního profilu je tak zřejmě technickou univerzitou s nejširším zaměřením v celé České republice.
Na prahu třetího tisíciletí
Cesta brněnské techniky za uplynulých 110 let byla dramatická a komplikovaná. Z jejích osudů jednoznačně vyplývá, že vrcholného vzepětí a mimořádných úspěchů dosahovala v dobách respektujících lidská práva a svobody, v dobách vládnoucí demokracie, v dobách otevřenosti a rovných příležitostí pro všechny. Je lhostejné, zda to bylo za vlády Jeho Apoštolského Veličenstva císaře Františka Josefa I. A jeho nástupce císaře Karla, v letech demokratického československého státu mezi oběma světovými válkami čiv současnosti, po svržení komunistické totality. Z hlediska uplynulého století lze říci, že vývoj po roce 1989 byl VUT v Brně v Brně mimořádně příznivý. Přes všechny slabosti a nedostatky obnovující se demokracie vzniklo v Československu a poté v České republice klima vhodné pro dynamický, všestranný rozvoj školy. Možnost svobodné volby otevřela do jejího čela cestu schopným, podnikavým a všestranně respektovaným osobnostem. Jejich zásluhou se VUT v Brně změnilo v moderní školu, která vychází z dobrých tradic a snaží se na ně navazovat.
| <- Za socialismu | Úvod ^ |