Degradační procesy a predikce životnosti (FSI-9DPP)

Akademický rok 2020/2021
Garant: prof. Ing. Ivo Dlouhý, CSc.  
Garantující pracoviště: ÚMVI všechny předměty garantované tímto pracovištěm
Jazyk výuky: čeština či angličtina
Cíle předmětu:
Cílem kurzu je seznámit doktorandy (popř. rozšířit jejich znalosti) s problematikou výrobních a provozních degradací na takové úrovni, aby byli schopni posoudit vliv použitých technologií a podmínek exploatace na vlastnosti materiálů součástí a konstrukcí , včetně následného kvalifikovaného odhadu jejich zbytkové životnosti. Současně student získá detailní znalosti o degradačních pochodech, které přímo či nepřímo souvisí s jeho disertační prací Kurz není určen absolventům magisterského studia oboru "Materiálové inženýrství".
Výstupy studia a kompetence:
Kurz umožní doktorandům získat relativně podrobné informace o provozních a výrobních degradacích strojírenských materiálů a o základních metodách odhadů zbytkové životnosti vybraných zařízení. Podstatným přínosem bude studium vybraného (vybraných) degradačního mechanismu, výběr bude proveden ve spolupráci se školitelem doktoranda.
Prerekvizity:
Absolvování kurzu "Degradace a predikce životnosti" v magisterském stupni.
Obsah předmětu (anotace):
Kurs "Degradační procesy a predikce životnosti" by měl studenty seznámit s mechanismy výrobní a provozní degradace vlastností strojírenských mate-riálů, především ocelí a ostatních kovů, v menším rozsahu pak plastů a keramiky. Získané znalosti umožní přesněji určit mezní stav a efektivně-ji využití používaných materiálů na straně jedné a kvalifikovaně určit příčiny porušení a selhání funkce součástí a zařízení na straně druhé. Výrobní degradace (metalurgie, čistota, chemická a strukturní heterogenita a vlivy svařování jako příklad vlivu vlastního technologi-ckého procesu). Provozní degradace (koroze, vodíková křehkost, opotřebení, radiační zkřehnutí, strukturní stabilita - podstata, vliv především na mechanické vlastnosti, metody zkoušení resp. hodnocení). Predicke zbytkové životnosti - obecné přístupy, detailněji pak dle zaměření jednotlivých doktorandů.
Metody vyučování:
Pro doktorandy, kteří neabsolvovali předmět WDM doporučené absolvování přednášek tohto, těžistě výuky spočívá v zadání kapitol pro samostudium a v souvisejících konzultacích.
Způsob a kritéria hodnocení:
Přezkoušení úrovně znalostí a schopnosti jejich aplikace , vycházející z písemného pojednánní ke zkoušce. Variantně se může jednat o přezkoušení formou kolokvia.
Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění a formy nahrazování zameškané výuky:
Alespoň dvě konzultace při přípravě pojednáním ke zkoušce.
Typ (způsob) výuky:
    Přednáška  10 × 2 hod. nepovinná                  
Osnova:
    Přednáška 1. Úvod, experimentální metody studia degradačních projevů, fraktografie, rastrovací elektronová mikroskopie.
2. Výrobní degradace (metalurgie, čistota, chemická a strukturní heterogenita a vlivy svařování jako příklad vlivu vlastního technologického procesu).
3. Provozní degradace (koroze, koroze pod napětím, vodíková křehkost, opotřebení, radiační zkřehnutí, strukturní stabilita). Podstata, vliv především na mechanické vlastnosti, metody zkoušení, resp. hodnocení).
4. Predikce/odhady zbytkové životnosti.
Přehled a obecné přístupy, detailněji podle zaměření jednotlivých doktorandů.
Literatura - základní:
1. Esakul, K.A., editor: Handbook of Case Histories in Failure Analysis. ASM International, OH 44073-0002, 1994
2. Remanent Life Prediction, IMechE seminar Pub., 1998, ISBN 186-05-815-44.
3. individuální výběr relevantní literatury
Zařazení předmětu ve studijních programech:
Program Forma Obor Spec. Typ ukončení   Kredity     Povinnost     St.     Roč.     Semestr  
D-MAT-P prezenční studium --- bez specializace -- drzk 0 Doporučený kurs 3 1 L