Stavba výrobních strojů III (FSI-G2S-K)

Akademický rok 2021/2022
Garant: prof. Dr. Ing. Jiří Marek, Ph.D., DBA, FEng.  
Garantující pracoviště: ÚVSSR všechny předměty garantované tímto pracovištěm
Jazyk výuky: čeština
Cíle předmětu:
Cílem předmětu je rozšířit vědomosti studentů o problematice stavby výrobních strojů do uceleného rámce. Naučit studenty využívat vyšší formy inženýrské práce v oboru stavby strojů s využitím moderních počítačových metod. V procesu získávání nejnovějších poznatků z různých technických oborů je cílem naučit posluchače jejich systematickému vyhledávání kritickému zhodnocení a smysluplnému využití.
Výstupy studia a kompetence:
Absolvent předmětu má ucelené vědomosti z konstrukce a stavby strojů pro technologie obrábění a tváření kovů, práškových kovů, keramiky, termoplastů, reaktoplastů a polymerních kompozitů. Zná podrobně funkční principy základních reprezentantů výrobních strojů pro tyto technologie. Dovede získávat, analyzovat, kriticky zhodnotit a následně využít získané informace v oboru konstrukce a stavby strojů. Má povědomí o právních aspektech konstrukční činnosti z hlediska patentového práva, národních technických norem, bezpečnostních požadavků, ekologie, systému jakosti, obchodního práva dalších zákonů a norem vztahující se k výrobě strojů v rámci legislativy ČR a EU.
Prerekvizity:
Pro studium je nutná znalost z teorie a technologie obrábění, tváření, slévání, svařování, montáží a povrchových úprav. Student musí znát obecné základy stavby výrobních strojů, základní postupy výpočtů částí a mechanizmů strojů, pneumatických systémů, hydraulických systémů a elektrických pohonů. Dále je nutná znalost fyzikálních zákonů, statiky, kinematiky a dynamiky. Znalost pevnostních výpočtů, základy mechanizace a automatizace.
Obsah předmětu (anotace):
Předmět Stavba výrobních strojů III je zaměřen na prezentaci nejnovějších konstrukčních trendů v oboru obráběcích a tvářecích strojů. Seznamuje s principy návrhu výrobních center a integrovaných výrobních úseků. Zaměřuje se na jednoúčelové stroje pro obrábění a na popis jejich stavebních jednotek.
V oboru tvářecích strojů jsou uváděny stroje pro tváření práškových kovů, keramiky, termoplastů, reaktoplastů a kompozitů, tlakové lití kovů a extruzi polymerů. Prezentuje výrobní stroje pro malosériové a nekonvenční technologie.
Metody vyučování:
Předmět je vyučován formou přednášek, které mají charakter výkladu základních principů a teorie dané disciplíny.
Způsob a kritéria hodnocení:
Zkouší se písemně a ústně.
Zkouší se samostatně z obráběcích strojů a samostatně z tvářecích strojů.
Každá část zkoušky se hodnotí počtem bodů.
Na základě součtu bodů z obou zkoušek se přiřadí společné hodnocení klasifikačním stupněm ECTS.
Na začátku semestru je studentovi, nebo skupině studentů přidělena problematika k vyřešení. Studentovo řešení je zahrnuto do společného hodnocení a je obhájeno před zkoušejícím v den zkoušky.
Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění a formy nahrazování zameškané výuky:
Přednášky jsou doporučené.
Typ (způsob) výuky:
    Konzultace v kombinovaném studiu  1 × 17 hod. povinná                  
    Konzultace  1 × 35 hod. nepovinná                  
Osnova:
    Konzultace v kombinovaném studiu 1. Buchary. Podstata jednoúčelových obráběcích strojů.
2. Vřetenové lisy. Spodní stavba jednoúčelových obráběcích strojů.
3. Mechanické lisy – výstředníkové. Otočné stoly kruhové.
4. Mechanické lisy-klikové, jedno a vícebodové. Otočné stoly mezi kruhové.
5. Hydraulické lisy. Pinolové pracovní jednotky.
6. Zařízení na zpracování šrotu. Saňové pracovní jednotky.
7. Zařízení pro volné kování. Jednotky s operačními hlavami.
8. Zařízení na dělení materiálu. Soustava nástrojů pro jednoúčelové stroje.
9. Zakružovací stroje. Hydraulické obvody a řízení.
10. Válcovací a rovnací stroje. Doprava obrobků a manipulace s nimi.
11. Stroje pro netradiční technologie. Stroje pro jemné obrábění.
12. Příslušenství tvářecích strojů. Automatizované výrobní soustavy.
13. Linky a mezioperační manipulace. Skladba projektu jednoúčelového stroje.
    Konzultace 1. Buchary. Podstata jednoúčelových obráběcích strojů.
2. Vřetenové lisy. Spodní stavba jednoúčelových obráběcích strojů.
3. Mechanické lisy – výstředníkové. Otočné stoly kruhové.
4. Mechanické lisy-klikové, jedno a vícebodové. Otočné stoly mezi kruhové.
5. Hydraulické lisy. Pinolové pracovní jednotky.
6. Zařízení na zpracování šrotu. Saňové pracovní jednotky.
7. Zařízení pro volné kování. Jednotky s operačními hlavami.
8. Zařízení na dělení materiálu. Soustava nástrojů pro jednoúčelové stroje.
9. Zakružovací stroje. Hydraulické obvody a řízení.
10. Válcovací a rovnací stroje. Doprava obrobků a manipulace s nimi.
11. Stroje pro netradiční technologie. Stroje pro jemné obrábění.
12. Příslušenství tvářecích strojů. Automatizované výrobní soustavy.
13. Linky a mezioperační manipulace. Skladba projektu jednoúčelového stroje.
Literatura - základní:
1. RUDOLF, B.; KOPECKÝ, M. Tvářecí stroje - základy stavby a využití. 1. vyd. Praha: SNTL, 1985. 405 s. ISBN 04-231-85
2. BRENÍK, P.; PÍČ, J. Obráběcí stroje - konstrukce a výpočty. 2. vyd. Praha: SNTL, 1986. 573 s. ISBN 04-235-86
3. ŽENÍŠEK, J.; JENKUT, M. Výrobní stroje a zařízení. 2. vyd. Praha: SNTL, 1990. 276 s. ISBN 04-222-90
Literatura - doporučená:
1. KOVÁČ, A.; RUDOLF, B. Tvárniace stroje. 1. vyd. Bratislava: ALFA, 1989. 376 s. ISBN 80-05-00126-6
2. JEŘÁBEK, K. Metodika navrhování strojů. 1. vyd. ČVUT: Praha, 1999
Zařazení předmětu ve studijních programech:
Program Forma Obor Spec. Typ ukončení   Kredity     Povinnost     St.     Roč.     Semestr  
N-VSR-K kombinované studium --- bez specializace -- kl 4 Povinný 2 2 Z