Akademický rok 2023/2024 |
Garant: | doc. Ing. Vítězslav Máša, Ph.D. | |||
Garantující pracoviště: | ÚPI | |||
Jazyk výuky: | čeština | |||
Cíle předmětu: | ||||
V přednáškové části kurzu je cílem seznámit posluchače s měřením, v inženýrské praxi používanou měřicí technikou, strukturou a plánováním experimentu, prací s daty a jejich vyhodnocením. Důraz je kladen na význam experimentálních metod jako způsobu ověření teoretických poznatků, a naopak experimentu jako výchozího prvku pro rozvoj hypotéz a výpočtů v procesním inženýrství, což se odráží v laboratorní části výuky. Tento přístup je nezbytný např. pro návrh unikátních specifických zařízení, pro která neexistují relevantní výpočtové vztahy a postupy. |
||||
Výstupy studia a kompetence: | ||||
Posluchač si osvojí dovednosti nezbytné pro samostatnou experimentální činnost. Cílem je, aby absolvent byl schopen k experimentu přistoupit systematicky, od plánovacích a přípravných prací, přes samotnou experimentální činnost až po vyhodnocení a interpretaci výsledků. Důraz je kladen také na časovou efektivitu a maximalizaci potenciálu reálných dat – laboratorních, ale také provozních. Za tímto účelem je část výuky situována v laboratořích a zkušebnách, kde studenti mají možnosti si jednotlivé úlohy procesního inženýra při provádění experimentů prakticky vyzkoušet a seznámit se i s aktivitami v plně provozním měřítku. |
||||
Prerekvizity: | ||||
Předpokládají se základní znalosti z relevantních předmětů a bsolvovaných během bakalářského studia na Fakultě strojního inženýrství VUT v Brně (např. fyzika, mechanika). |
||||
Obsah předmětu (anotace): | ||||
V úvodu je prezentován smysl a význam předmětu a jsou ukázány praktické případy, kde se setkáme s nutností získání naměřených dat metodami, jež jsou popsány v dalších přednáškách a prakticky aplikovány ve cvičeních. Velká pozornost je věnována vazbě na konkrétní případy. Tzn. seznámení se s (často unikátními) experimentálními zařízeními, se specifikací měřených dat a vazbou na laboratorní úlohy. (Nejen) procesní inženýři se při návrhu nových zařízení či úpravách existujících zařízení často spoléhají na výpočty či výpočtové nástroje. Jejich vstupní proměnné však nemusí být dostupné v literatuře a odhady na základě návrhových výpočtů mají omezenou přesnost, což vede k zatížení výsledků výpočtu značnými nejistotami. Experimentální metody umožňují takovéto výpočty ověřovat (model validation), případně přesněji stanovit hodnoty vstupních proměnných. Často měřené parametry jsou například termofyzikální a transportní vlastnosti, součinitele přestupu tepla a hmoty apod. Laboratorní práce je ještě více profilující v oblasti výzkumu a vývoje. Experimentální metody provází celý cyklus vzniku nové technologie, od prvotního ověření konceptu v laboratorním měřítku, přes odstraňování objevených nedostatků a škálování do provozního měřítka, včetně řízení procesu, až po provozní zkoušky ověřující schopnost stabilně dosáhnout jmenovitých parametrů bez nadměrné údržby. Cílem předmětu je seznámit posluchače jak s jednotlivými úkony a fázemi experimentu, včetně jeho plánování a přípravy, tak s častými jednotkovými operacemi procesního inženýrství. Výuka je koncipována tak, aby doplnila teoretické znalosti z jiných předmětů (jedná se zejména o tepelné, hydraulické, difúzní a mechanické pochody) praktickými zkušenostmi. |
||||
Metody vyučování: | ||||
Předmět je vyučován formou přednášek, které mají charakter výkladu základních principů a teorie dané disciplíny, včetně přímé vazby na reálné aplikace. Výuka je doplněna laboratorním cvičením zaměřeným na praktické zvládnutí dovedností probraných na přednáškách. |
||||
Způsob a kritéria hodnocení: | ||||
Předmět je zakončen zápočtem a zkouškou. Pro udělení zápočtu je nezbytná účast ve cvičeních a odpovídající zpracování protokolů z měření. Zkouška sestává ze dvou částí: 1. část: písemná – prokázaní znalostí přednesené látky, 2. část: ústní – prokázaní teoretických i praktických znalostí a dovedností při rozpravě |
||||
Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění a formy nahrazování zameškané výuky: | ||||
Účast na přednáškách je doporučená. Účast na cvičeních je povinná a je kontrolována. |
||||
Typ (způsob) výuky: | ||||
Přednáška | 13 × 2 hod. | nepovinná | ||
Laboratorní cvičení | 13 × 2 hod. | povinná | ||
Osnova: | ||||
Přednáška | 1. Úvod a motivace – význam experimentů a získání potřebných dat, vazba na reálné aplikace 2. Význam měření, chyby měření, nejistota měření, základní měřené parametry a přístrojová technika 3. Tlakoměry, hladinoměry – rozdělení dle principu a vodítek pro praktické nasazení 4. Teploměry – rozdělení dle principu a vodítek pro praktické nasazení 5. Průtokoměry, měřiče tepla – rozdělení dle principu a vodítek pro praktické nasazení 6. Struktura experimentu – definice problému, návrh experimentálního zařízení 7. Plánování experimentu – úvod 8. Plánování experimentu – praktické příklady 9. Představení jednotkových operací v úlohách Laboratoře energeticky náročných procesů 10. Práce s reálnými daty – tvorba regresních modelů, citlivostní analýza 11. Synergie experimentu a modelu – časová efektivita experimentu, validace a ladění modelu 12. Virtuální senzory v průmyslové praxi 13. Význam analytické chemie pro inženýrskou praxi – exkurze do specializovaných laboratoří |
|||
Laboratorní cvičení | 1. Čerpací charakteristika 2. Výměník tepla 3. Míchání 4. Mletí 5. Hydraulické ztráty 6. Fluidizace 7. Kinetika proudu plynu 8. Dvoufázový tok 9. Sedimentace 10. Stripování amoniaku – validace modelu 11. Vakuum – automatické řízení 12. Tepelný výměník – optimalizace 13. Vaření piva v malém měřítku |
|||
Literatura - základní: | ||||
1. Wheeler A. J., Ganji A. R.: Introduction to Engineering Experimentation, Pearson, 2010. | ||||
2. Perry R. H., Chilton C. H.: Chemical Engineers Handbook, McGraw-Hill, 2008. | ||||
3. Mason R. L., Gunst R.F., Hess J. L., Statistical Design and Analysis of Experiments with Applications to Engineering and Science, USA, Wiley, 2003, ISBN 0-471-37216-1. | ||||
4. Medek. J.: Experimentální metody, skripta Vysoké učení technické, Brno, 1988 | ||||
5. Medek J., Moláček M., Uherek J.: Experimentální práce, skripta VUT Brno, 1997, ISBN 80-214-0969-X | ||||
6. Hružík L.: Experimentální úlohy v tekutinových mechanismech, VŠB-TU, Ostrava, 2008, ISBN: 978-80-248-1912-9. |
Zařazení předmětu ve studijních programech: | |||||||||
Program | Forma | Obor | Spec. | Typ ukončení | Kredity | Povinnost | St. | Roč. | Semestr |
N-PRI-P | prezenční studium | --- bez specializace | -- | zá,zk | 5 | Povinný | 2 | 2 | Z |
Vysoké učení technické v Brně
Fakulta strojního inženýrství
Technická 2896/2,
616 69 Brno
IČ 00216305
DIČ CZ00216305
+420 541 141 111
+420 726 811 111 – GSM O2
+420 604 071 111 – GSM T-mobile