Když Korejci zjistili, že se výzkum nedá okopírovat, kývli na spolupráci

Fakulta v médiích - rozhovor s prof. Ing. Miroslavem Raudenským, CSc.

8.2.2013 Hospodářské noviny str. 5

V rohu kanceláře stojí improvizované akvárium z tlusté skleněné nádoby -vyřazeného vzduchového filtru. Stěny kanceláře zdobí vlastní letecké záběry krajiny od Brna po Saharu. Šestapadesátiletý profesor aplikované mechaniky Miroslav Raudenský ze Strojní fakulty VUT je totiž nadšeným amatérským pilotem.

Rozhovor navazuje na žebříček HN, v němž hodnotí úroveň českých vysokých škol.

HN: Věděl jste odmalička, že se chcete věnovat technice?

Můj otec pracoval jako šéfkonstruktér v ČKD v Blansku, odmalička jsme spolu stavěli modely letadel nebo kreslili. Když jsem končil průmyslovku, neuměl jsem si představit, že bych měl nebo chtěl dělat něco jiného než strojařinu. Myslím, že rodinné prostředí dokáže hodně ovlivnit, na jakou dráhu se mladý člověk vydá.

HN: dnes ale technika mladé lidi moc netáhne. V čem je problém?

Myslím, že je důležité, jak k tomu přistoupí učitelé už na základní škole, jestli je dovedou přesvědčit, že na fyzice může být i něco zajímavého. Proč jim neříct o spoustě věcí, byť je třeba do detailu nepochopí. Já také přesně nerozumím tomu, na čem pracují vědci v CERN, přesto nepochybuju, že je to velmi zajímavé. Problém je ale v tom, že ve školách chybí učitel, který by měl k technice sám blízký vztah.

HN: A nejsou důvodem nezájmu o technické obory zvěsti o náročnosti studia strojírenství?

K vystudování technické školy není nutný určitý stupeň geniality, ale student musí mít schopnost a především ochotu učit se. Problém je v tom, že spousta lidí to neumí, protože studovali méně náročnou střední školu a nepotřebovali to. Učit se učit na vysoké škole je pozdě.

HN: Vy dnes už učíte jen doktorandy a vedete několik studentů s diplomovými pracemi. Jak motivujete čerstvé inženýry, aby zůstali na fakultě dál studovat?

Není snadné je přesvědčit, protože o absolventy strojní fakulty je obrovský zájem a průmyslové podniky jim slibují vysoké nástupní platy. Když zůstanou ve škole, dostanou doktorandské stipendium v řádu deseti až patnácti tisíc korun. Z finančního hlediska to tedy atraktivní není. Na druhou stranu je to zajímavá práce, studenti jezdí na stáže do zahraničí, mohou se podílet na výzkumu a dalece překonat to, na co přišli jejich předchůdci.

Celý článek si můžete přečíst zde.

Kateřina Růžičková, 11. 2. 2013