Peníze do lidí, ne do budov

17.12.2013 Lidové noviny str. 20 Akademie JIŘÍ HLINKA VUT

DÁVÁME SLOVO ZÁSTUPCŮM VYSOKÝCH ŠKOL

Často diskutovaným problémem dnešního vysokého školství je návaznost aktivit univerzit na průmysl.

Problém částečně řeší pobídkové programy ministerstev a vládních agentur, které nabízejí podnikům finanční zvýhodnění při spolupráci s univerzitními pracovišti. Je však třeba se zamyslet, zda jsou tyto formy pobídky dostatečné či vhodně směřované. Dovolte mi uvést příklad univerzitního pracoviště, jehož aktivity jsou úzce navázány na projekty průmyslu. Letecký ústav při Fakultě strojního inženýrství VUT v Brně mimo výuky a práce na mezinárodních vědeckovýzkumných projektech dlouhodobě spolupracuje s domácími podniky z leteckého průmyslu při řešení jejich vývojových potřeb. Ústav se v posledních dvaceti letech účastnil prakticky všech důležitých projektů domácího leteckého průmyslu. Podílel se na vývoji malých letadel pro sportovní létání, například KP-2U Sova, inicioval vývoj čtyřsedadlového letounu VUT100 Cobra, zmínit lze i účast na modernizačním programu malých dopravních letounů L-410.

Uvedený model spolupráce univerzity s průmyslem však v podmínkách ČR nezaručuje dlouhodobou udržitelnost. Problémem je neschopnost zajistit dlouhodobé zdroje určené na stabilizaci specialistů. Vývojové projekty se svojí typickou délkou okolo tří let neumožňují mnohaletou výchovu specialistů. Protože na sebe nenavazují, není možná soustavná příprava specialistů. I po krátkodobém výpadku potřeby určité specializace to znamená konečnou ztrátu této schopnosti v ČR.

Udržet v tomto prostředí stabilní tým specialistů, který by zároveň fungoval jako základna pro vzdělávání mladých inženýrů, je velmi těžké. Přitom takovéto týmy jsou nezbytným předpokladem pro to, aby si ČR zachovala schopnost vývoje vysoce složitých nových výrobků. Řešením by mohla být dlouhodobá podpora vybraných univerzitních pracovišť po dobu 5 až 10 let, například ve formě center excelence. Nemělo by však jít o výstavbu budov a nákup vybavení, ale o investici do specialistů schopných vývoje nových technologií. Tento model by poskytl průmyslu významný servis a pomoc při vývoji domácích produktů. Taková podpora by zastavila ztrátu schopností, které mohou být pro budoucnost naší ekonomiky klíčové.