Vědci změří tloušťku motýlích křídel

30.10.2014 Právo str. 12 Jižní Morava - Vysočina Jan Trojan

Plasty, nové materiály, ale také třeba motýlí křídla mohou brněnští vědci zkoumat pomocí nové nanotomografické stanice. Unikátní přístroj vlastní od minulého týdne Středoevropský technologický institut, Vysoké učení technické (CEITEC VUT).

Zatím Brňané vlastní přístroj jako jediná instituce na světě mimo Japonsko, které stanice vyrábí. Jedním z důvodů, proč si Japonci vybrali za partnery právě Česko a konkrétně CEITEC VUT, je dosavadní spolupráce našich a japonských odborníků a také český podíl na vývoji přístroje. Jeho cena dosahuje 8,5 milió -nu korun, investice by se měla institutu CEITEC vrátit.

Vědci očekávají zájem z praxe, příkladem je placené měření vzorků. Přístroj tak pomůže s dlouhodobě udržitelným financováním provozu výzkumného centra, řekl rektor Vysokého učení technického Petr Štěpánek.

Nanotomografie využívá k prosvícení mikroskopického zkoumaného předmětu vysokoenergetické rentgenové paprsky. Následné složité matematické zpracování stovek až tisíců obrázků pak vytváří trojrozměrné tomografické obrazce. Od lékařských tomografů se přístroj liší tím, že se neotáčí snímač, ale vzorek.

Zásadní výhodou je vysoké rozlišení nového přístroje. Proti mikrotomografu je schopen až pětkrát kvalitativně vyššího rozlišení, limitně dosáhne až 270 nanometrů. Nanometr, tedy miliardtina metru, je přibližně tisícina tloušťky lidského vlasu.

„Můžeme se dostat na úroveň buněk, což jsou například u bakterie E. coli dva až tři mikrometry,“ uvedl vedoucí vědecké skupiny Jozef Kaiser z CEITEC.

Zkoumat začnou i struktury lehčích materiálů. „Budou to také vyspělé plasty posílené uhlíkovými vlákny,“ dodává Josef Kaiser. Právu sdělil, že počítačový nanotomograf bude sloužit zhruba napůl pro studium biologických a neživých materiálů. Jednou z prvních plánovaných aplikací je studium vstřebatelných porézních nosičů buněk a léčiv. Implantáty osazené buňkami vyvinul CEITEC VUT k léčbě kostí a chrupavek metodou tkáňového inženýrství.

Ve spolupráci s prestižním švédským Karolinským institutem hledají časový vývoj růstu kostí zkoumáním kuřecích embryí. Primární využití biologických materiálů zahrnuje jak biominerály – zuby, kousky močových kamenů, úlomky kostí, implantáty –, tak i měkké tkáně, konkrétně motýlí křídla nebo mravenčí nohy.

Brněnští výzkumníci včera podepsali smlouvu o dlouhodobé spolupráci s výrobcem přístroje. Společnost Rigaku patří k velkým světovým výrobcům vědecké zobrazovací techniky.

Zatím Brňané vlastní přístroj jako jediná instituce na světě mimo Japonsko, které stanice vyrábí.