Věda, která pomáhá: vědci z Brna přinášejí unikátní objevy

4.11.2014 idnes.cz Jihomoravský kraj (mak)

Že nápady z Brna nemohou prorazit do světa? Že se kvalitní věda nedá dělat na univerzitní půdě? To jsou omyly, které se vědcům z Vysokého učení technického v Brně v posledních letech podařilo již několikrát vyvrátit.

Jak je to možné? Především díky modernímu technickému vybavení, které mají špičkoví odborníci k dispozici v univerzitních vědeckých centrech, a vzdělání, které klade důraz na praxi a spolupráci s firmami v oboru.

Unikátní mikroskop, který nepotřebuje laser

Díky vědcům z Vysokého učení technického v Brně bude možné již brzy pozorovat buňky mikroskopem, a to bez použití kontrastních barviv, která mohou do určité míry ovlivňovat chování a vlastnosti vzorků. Jedinečnost nového mikroskopu spočívá také v tom, že pro osvětlení nevyužívá laser či laserovou diodu. K tomu, aby pozorované buňky zobrazil kvalitně, mu stačí žárovka, LED dioda nebo výbojka. U dostupných holografických mikroskopů bylo doteď nutné využívat laser, který ale způsoboval nižší kvalitu zobrazení.
„V našem holografickém mikroskopu se dá s nadsázkou svítit stolní lampičkou a obrázek je pořád dokonalý,“ vysvětluje Radim Chmelík, proděkan Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně, kde nový typ mikroskopu vyvinuli.
Vědcům se již úspěšně podařilo pro mikroskop získat evropský, americký, euroasijský a japonský patent, přesto ale nezahálí. Nyní se ještě tým výzkumníků snaží mikroskop doladit tak, aby bylo možné sledovat i buňky ve vyšších vrstvách, a vyvíjí i variantu pro odražené světlo, která by byla vhodná pro pozorování povrchu a jeho přesné měření v jednotkách nanometrů.

Z použitého oleje plast

Jak pomoci lidstvu zbavit se fritovacího oleje ekologicky? Pro chemiky z Centra materiálového výzkumu dnes už snadná otázka. Přišli totiž na to, jak olej recyklovat a nahradit jím plasty, které škodí životnímu prostředí. A proč ze škodlivého odpadu chtějí dělat další odpad? Plast, který vynalezli, není takový, jak ho běžně známe z každodenního života. Tento je totiž k přírodě šetrný díky biopolymerům PHA. Kelímky a další obaly potravin touto metodou vyrobené životní prostředí neničí, protože se během několika měsíců rozloží. V budoucnu se tak může lehce stát, že celosvětově rozšířené řetězce restaurací s rychlým občerstvením a jejich odpadní olej se stanou pro vědce zdrojem cenného materiálu pro výrobu ekologických obalů.

Řeč může odhalit vaši náladu, ale i nemoc

Technika dnes už proniká do všech sfér lidského života a s tím, jak rychle jde vývoj kupředu, se čím dál více prosazuje v takových oblastech, jako je třeba zdravotnictví. Dnes už se totiž ani lékaři neobejdou bez chytrých počítačů, programů a přístrojů.

To, jak člověk mluví, o něm může vypovědět hodně, a tak se nad tím, že by řeč mohla poodhalit i některé nemoci, jako je třeba Parkinsonova choroba, zamysleli odborníci z elektrofakulty VUT v Brně a z Fakultní nemocnice u sv. Anny. Výsledkem jejich spolupráce je vývoj počítačového programu, který dokáže na základě analýzy řeči zaznamenat počínající symptomy některých onemocnění.

„U pacientů s Parkinsonovou nemocí se může projevovat například hlasový třes, snížená intenzita hlasu, degradace kvality řeči, zvýšená nosovost, zavádění neúmyslných pauz, náhlé zrychlení nebo naopak zpomalení,“ vyjmenovává některé příznaky člen výzkumného týmu Jiří Mekyska.
Aby byly výsledky co nejpřesnější, je potřeba pořídit rozsáhlou databázi testovacích nahrávek řeči nejen nemocných v různém stádiu Parkinsonovy nemoci, ale i zdravých lidí, aby se vyloučil vliv věku nebo pohlaví na změnu sledovaných parametrů. Jedná se však o zdlouhavý proces, do nějž je zapojen také logopedický specialista. Poté musí vědci nahrávky sestříhat, ohodnotit a připravit pro automatický výpočet parametrů, aby bylo možné program naplno využívat v medicínské praxi.

To je jen malý výčet toho, čím se na VUT v Brně vědci zabývají. Jejich práce zasahuje do mnoha oborů, kde lidem především usnadňuje a urychluje práci. O některých vynálezech dokonce píší i světová odborná média a o možnosti jejich využití se zajímají jak domácí, tak i zahraniční firmy. Na Vysokém učení technickém v Brně se totiž na praktičnost a uplatnění vědeckých výsledků v praxi klade velký důraz.