Společný výzkum přinesl tišší tramvaje i vlaky

25.11.2014 Hospodářské noviny str. 18 Příloha - Technické vysoké školství Ivana Gračková

Spolupráce škol a firem

Brněnská tramvaj na lince číslo 4 přestala před pár měsíci skřípat. Nepříjemný zvuk kol zmizel díky speciálnímu zařízení na mazání, které vyvinuli brněnští vědci z Ústavu konstruování Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického vBrně (VUT). Systém instalovaný ve vozidle dokonce umí ve spojení s GPS daty rozložit dávkování maziva po trati tak, aby bylo co nejefektivnější a vždy na správném místě.

Unikátní zařízení má za úkol snižovat velké tření mezi okolkem kola (jde o výstupek po celém obvodu kola bránící sjetí tramvaje z kolejí) a kolejnicí při průjezdu traťovým obloukem. Kola jsou pak nejen tišší, ale také se méně opotřebovávají. Systém vyrobila firma Tribotec ve spolupráci se zmíněnými výzkumníky z VUT. „Linka číslo 4 poskytla vzhledem k velkému množství ostrých zatáček a zajímavému výškovému profilu ideální příležitost ověřit vlastnosti systému v praxi,“ upřesnil vedoucí výzkumného projektu Michal Vašíček z firmy Tribotec. Zařízení se už letos v létě představilo na největším evropském veletrhu železniční techniky InnoTrans 2014 v Berlíně.

Na VUT v Brně kladou důraz na převádění výsledků vědeckého bádání do praxe. „Základnímu výzkumu se věnují výhradně ve dvou centrech excelence CEITEC VUT a IT4I, ostatní pracoviště se soustředí na aplikovaný výzkum,“ popisuje prorektor pro rozvoj vědecké a výzkumné činnosti Lubomír Grmela. S komerčním využitím unikátních poznatků do praxe pomáhá vědcům z VUT speciální vysokoškolské Centrum transferu technologií. Jeho úkolem také je zajistit ochranu duševního vlastnictví formou vynálezů, užitných i průmyslových vzorů a patentů. Studenti vidí budoucnost ve vlastním podnikání S novinkou, jak propojit školu a praxi, přichází Vysoká škola ekonomická v Praze. V lednu otevírá akcelerátor pro firmy a podnikatelské nápady xPORT. Přibývá totiž studentů, kteří svoji budoucnost nevidí ve velké korporaci, ale spíše ve vlastním podnikání. Proto se pro ně škola rozhodla vytvořit zcela nový prostor.

V xPORTu budou sídlit začínající firmy a podnikatelské nápady jako v klasických inkubátorech a akcelerátorech. Navíc tam ale bude fungovat část, která bude zpracovávat projekty, jež si zadají firmy. „Už teď se totiž na nás často obracejí představitelé různých podniků, že by potřebovali vyvinout nějakou službu nebo produkt,“ objasňuje mluvčí školy Julie Daňková.

Rozdávat zkušenosti ze spolupráce s vysokými školami by už mohla společnost Škoda Auto, a to nejen v oblasti výzkumu, ale hlavně v práci se studenty a absolventy. Nabízí jim propracovaný systém spolupráce již v průběhu studia. Jen možnosti odborné praxe ročně využije zhruba tisícovka českých i zahraničních studentů. „Absolventi vysokých škol mají možnost zapojit se do jednoletého adaptačního Trainee programu, který funguje už od roku 1993 a startuje dvakrát do roka,“ říká mluvčí podniku Jana Bahníková.

Nanočástice uvolňované při brzdění automobilů Spolupracovat s firmami v silném průmyslovém regionu umí většina pracovišť Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava, kde vzniká řada projektů určených přímo pro praxi. Například tým docentky Jany Kukutschové přišel jako první na světě s detailním popisem nanometrických částic uvolňovaných při brzdění automobilů, které mají nezanedbatelný vliv na životní prostředí a potažmo na zdraví člověka. „Poznatky jsme uveřejnili v odborném časopise Environmental Pollution. Na základě článku se nám začali téměř ihned ozývat výrobci brzdových destiček z celého světa, ať otestujeme jejich materiály,“ vzpomíná Jana Kukutschová. Výzkumnícinyníspolupracují s italskými výrobci brzdových systémů na vývoji technik pro monitoring zmíněných částic a nových ekologicky šetrných materiálů. Docentku Kukutschovou přizvala v říjnu Evropská komise do expertní skupiny, která začíná připravovat novou legislativu regulující emise z nespalovacích procesů v dopravě.

Logickými partnery technické univerzity v Ostravě jsou ale zejména místní velké firmy. Patří k nim například strojírenská společnost Vítkovice. „Naše firma se podílí i na výukových programech školy. Také vypisujeme témata diplomových prací, pro absolventy máme adaptační programy,“ vyjmenovává mluvčí firmy Eva Kijonková. Podle ní z technických vysokých škol přicházejí absolventi odborně dobře připraveni, pokulhávají ale jejich jazykové znalosti.

„Tradičně spolupracujeme se společností ArcelorMittal Ostrava, která každoročně podporuje vědu a výzkum a v neposlední řadě i nadané studenty,“ doplňuje mluvčí technické univerzity Klára Janoušková. „Absolventům nabízíme řadu možností, jak firmu poznat už při studiu, aby si mohli udělat lepší představu, co práce v hutní firmě obnáší,“ informuje mluvčí hutní společnosti Barbora Černá. Každoročně píší studenti ve firmě až čtyřicet diplomových či bakalářských prací, na nichž spolupracují odborníci z podniku v roli konzultantů. Spolupráci mezi školou a firmou dokumentuje též akumulátorová lokomotiva, která jezdí na dopravní vlečce ArcelorMittal Ostrava. Nahradila hlučné dieselové stroje, její provoz je i levnější. Lokomotiva na akumulátorový pohon je výsledkem společného bádání několika odborných pracovišť Vysoké školy báňské s firmou Inovační, která vyrobila první kusy. „Lokomotivu jsme vyzkoušeli na několika hutních provozech včetně koksovny. Nyní ji používáme jako technologickou lokomotivu při opravách kolejí, pro přesuny kolejových jeřábů nebo jako náhradu při plánovaných odstávkách,“ objasňuje Přemysl Hruška, vedoucí projektu akumulátorových lokomotiv v ArcelorMittal Ostrava. Na dalším zdokonalování lokomotivy spolupracují odborníci z firmy s akademickými pracovníky i studenty univerzity.

Často se na nás obracejí představitelé různých podniků, že by potřebovali vyvinout nějakou službu nebo produkt.