Unikátní české vynálezy už jdou do praxe

TECH MAGAZÍN | 11.11.2015 | Rubrika: Technologie | Strana: 43 |

Vědci z Vysokého učení technického v Brně na podzimní konferenci věnované transferu technologií oficiálně představili pět českých vynálezů, které se jim podařilo dovést až do fáze výroby a poslat do světa k využití v průmyslu.

Kromě holografického mikroskopu Tescan a biotechnologie Hydal, které jsou už v průmyslové úrovni a mají celosvětový potenciál, jde např. i o miniaturní zařízení, které umí detekovat škodliviny a rychle hodnotit i medicínské vzorky. „Z našich laboratoří už posouváme do výroby i unikátní hořák a chytré zařízení pro chlazení a vytápění domů, bytů či kanceláří,“ uvedl rektor Vysokéhoučení technického v Brně profesor Petr Štěpánek.

Zmíněné miniaturní zařízení pro chemickou a biologickou analýzu kapalin se nazývá Nanopotenciostat a v vytvořil ho tým Jiřího Házeho z VUT v rámci projektu Molekulární biotechnologie. „Slouží pro detekci a množství nejrůznějších škodlivin a přináší zcela nové možnosti analýz. Má mimořádně široké využití - od medicínského výzkumu a zdravotnictví přes zemědělství, potravinářství, chemický průmysl až třeba po kriminalistiku. Měření je navíc rychlé a může být i kontinuální,“ uvedl Jiří Háze s tím, že zařízení je 20krát menší než dosud ve světě existující analytické přístroje obdobného typu. To je obrovská výhoda, protože snadná manipulace přináší zcela nové možnosti měřit vzorky i v provozních podmínkách, přičemž zůstává zachována vysoká rychlost, přesnost a spolehlivost měření.

Vědci zároveň představili i další velmi zajímavé technologie. Jde o vynález unikátního hořáku pro současné efektivní spalování kapalných a plynných paliv s různou kvalitou (tým pod vedením Pavla Skryje) a tzv. chytrou stěnu, která získala Zlatou medaili na Mezinárodním stavebním veletrhu v Brně. „Chytrá stěna je sestava modulů, která dokáže účinně stabilizovat tepelné podmínky v budovách při nízkých provozních nákladech - nejen chlazení místností v letním období, ale i nízkoteplotní vytápění místností v zimě,“ popisuje princip novinky šéf výzkumného týmu jejích tvůrců Milan Ostrý. V případě holografického mikroskopu (tým vedl Radim Chmelík), který je laicky řečeno výjimečný tím, že mu ke svícení stačí třeba obyčejná žárovka, je už jasné, že česká věda prokazatelně uspěla. Držitelem komerční licence je česká společnost Tescan, která se v současnosti řadí mezi top pět světových výrobců mikroskopů, většinu své produkce vyváží do zahraničí. Zájem ve světě vzbudil i další výsledek práce brněnskýchvýzkumníků s názvem Hydal. Pod tímto značením se skrývá unikátní technologie výroby biopolymerů z použitého fritovacího oleje, kterou z laboratoří VUT Brno (týmu Ivany Márové) do života uvedla rovněž česká společnost NAFIGATE Corporation. Využívá živých organismů, které zkrmí fritovací olej a vyrobí pak zcela přirozeným způsobem surovinu pro bioplast. Hydal je první biotechnologií na světě, která dokáže v průmyslovém měřítku vyrábět biopolymer z odpadu a neodebírat tak zdroje potravního řetězce. Obrovský zájem je o ni v Číně, kde už Češi založili i společný výrobní podnik.