Úplné zatmění Slunce 2016 - 9. Expedice FSI VUT

Ve středu 9. března 2016 nastalo úplné zatmění Slunce ( TSE2016 = Total Solar Eclipse 2016).

Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně dlouhodobě spolupracuje s Havajskou univerzitou (University of Hawaii, Institute for Astronomy) při získávání, zpracovávání a vyhodnocování snímků úplného zatmění Slunce. I v letošním roce se obě instituce účastnily společné expedice.

Vedoucí expedice: prof. Shadia Rifai Habbal (Institute for Astronomy, University of Hawaii)

Vedoucí českého týmu: prof. Miloslav Druckmüller, Ústav matematiky FSI VUT v Brně. Expedice se přímo neúčastnil. Z Brna koordinoval získávání dat během expedice (jaká data a z jakých přístrojů mají členové expedice získat) a zajišťuje následné zpracování dat.
Prof. Miloslav Druckmüller je vedoucím oboru počítačové grafiky a geometrie Ústavu matematiky FSI, patří mezi světově uznávané odborníky v oblasti numerických metod zpracování obrazů sluneční koróny získaných při úplných zatměních Slunce.

Členové expedice z Ústavu matematiky FSI VUT v Brně: Mgr. Jana Hoderová, Ph.D., doc. ing. Pavel Štarha

Další účastníci expedice z ČR : Petr Štarha (člen týmu na Faerských ostrovech 2015), Petr Horálek (vedoucí redakce astro.cz), Jan Sládeček (Český hydrometeorologický ústav)

Aktuální informace od členů expedice najdete na facebooku FSI.

Místo pro pozorování úplného zatmění: Indonésie, provincie Maluku Utara (=North Molucca=Severní Moluky)

Časový posun východní části Indonésie oproti ČR: +8 hod

3 pozorovací stanoviště:

Pulau Plun (=Pulau island= Bird island= Ptačí ostrov) … hlavní stanoviště s nejvíce lidmi a přístroji
Maba
Kartika Buli Resort

Mapka se 3 pozorovacími místy

Datum úplného zatmění: středa 9. března 2016 v cca 00:53 UTC

tj. v 1:53 v České republice (ČR má zimní čas UTC+1)

tj. v 9:53 místního času v Indonésii

Délka úplného zatmění (tj. čas mezi kontaktem C2 a C3): cca 3 min 20 s

Co je to kontakt C1, C2, C3, C4:

C1 – začátek částečného zatmění Slunce: obrys Měsíce se svým okrajem poprvé dotkne obrysu Slunce. Slunce v tu chvíli vidíme celé, i Měsíc vidíme celý.

C2 – začátek úplného zatmění Slunce: Měsíc se nasunul na Slunce, dotknul se vzdálenějšího okraje Slunce. Slunce nevidíme vůbec, Měsíc ho díky zdánlivě většímu průměru celé zakryl.

C3 – konec úplného zatmění Slunce: Měsíc začíná opouštět Slunce, dotýká se přibližně na místě kontaktu C1. Slunce, jsme mezi C2 a C3 neviděli, ale po C3 začíná Slunce vykukovat, protože ho Měsíc začíná odkrývat.

C4 – konec částečného zatmění: Měsíc opouští Slunce.

Výška Slunce nad obzorem na začátku úplného zatmění (tj. v době kontaktu C2): cca 49 stupňů

Výška Slunce nad obzorem na konci úplného zatmění (tj. v době kontaktu C3): cca 50 stupňů

Přibližný čas kontaktu C2 a další údaje pro pozorovací místo Pulau Plun

Časový plán expedice (uváděný je místní čas):

Cesta letadlem do Indonésie:

Praha-Seoul: ST 24. 2. odlet Praha 18:30, ČT 25.2. přílet Seoul 12:40
Seoul-Honolulu: ČT 25. 2. odlet Seoul 22:30, ČT 25. 2. přílet Honolulu 11:35
Honolulu-Taipei: PO 29.2. odlet Honolulu 00:25, ÚT 1.3. přílet Taipei 06:00
Taipei-Jakarta: ÚT 1.3. odlet Taipei 9:15, ÚT 1.3. přílet Jakarta 13:00
Jakarta-Ternate: ST 2.3. odlet Jakarta 01:40, ST 2.3. přílet Ternate 07:25

Cesta letadlem z Indonésie:

Ternate-Jakarta: NE 13.3. odlet Ternate 8:15, NE 13.3. přílet Jakarta 09:45
Jakarta-Seoul: NE 13.3. odlet Jakarta 22:00, PO 14.3. přílet Seoul 07:00
Seoul-Prague: PO 14.3. odlet Seoul 12:50, PO 14.3. přílet Praha 16:30

Časové posuny destinací vzhledem k ČR (tj. Praha=čas 0):

Seoul +8 h

Honolulu -13 h

Taipei +7 h

Jakarta +6 h

pozorovací místa na východě Indonésie +8

Sluneční koróna ze zatmění Slunce 2010, Fotografie profesora Druckmüllera (Fotografie byla sestavená matematickými modely z mnoha dílčích snímků z více pozorovacích míst.)

Výsledek pozorování může ovlivnit celá řada okolností, především naprosto nevyzpytatelné počasí. Jak tyto náročné podmínky hodnotí profesor Druckmüller? „Každá expedice je naprostý stres a troufám si říct, že lepší je pracovat v továrně na dynamit.“

Úspěch expedice je však založen nejen na kvalitě získaných fotografií, ale i na jejich následném zpracování pomocí numerických metod. K tomu účelu slouží speciální software vyvinutý členy expedice.

Sluneční koróna – proč se zkoumá?

Čím více je společnost odkázaná na svět techniky, tím se stává zranitelnější. Jednu z hrozeb představuje i Slunce a jeho koróna. Rychlé změny magnetického pole mohou způsobit rozsáhlé výpadky energetické sítě. Můžeme si připomenout datum 13. března 1989, kdy bez energie byla po několik hodin velká část Kanady, USA a Švédska.

Solární koróna a její chování je i na základě uvedené události v popředí zájmu vědců. Sondy, které budou její chování v budoucnosti více zkoumat, již nyní připravuje NASA i ESA. Obě tyto kosmické agentury při přípravě svých sond vycházejí i z poznatků, ke kterým dospěl profesor Druckmüller a jeho tým při předcházejících expedicích za úplným zatměním Slunce.

Brno, 18.2.2016, Slavnostní rozloučení s expedicí na Fakultě strojního inženýrství VUT v Brně, zleva Ing. Pavel Štarha, Ph.D., prof. RNDr. Miloslav Druckmüller, CSc., doc. Ing. Jaroslav Katolický, Ph.D., děkan FSI VUT v Brně, prof. RNDr. Miroslav Doupovec, CSc., dr. h. c., prorektor VUT v Brně, Mgr. Jana Hoderová, Ph.D.