Z Brna do Prahy hyperloopem? Technologie možná narazí na Vysočinu

RYCHLOSTÍ AŽ 1 200 KILOMETRŮ ZA HODINU SE BUDOU ŘÍTIT CESTUJÍCÍ Z BRNA DO PRAHY I BRATISLAVY. KDY? JEDNOU... PRVNÍ KROK K FUTURISTICKÉMU CESTOVÁNÍ PROSTŘEDNICTVÍM HYPERLOOPU UŽ ALE JIŽNÍ MORAVA UDĚLALA.

Město Brno podepsalo v polovině ledna memorandum o spolupráci s americkou společností Hyperloop Transportation Technologies. Ta moderní systém „potrubního vyvíjí. Připojit se má po projednání v radě také kraj.
Jihomoravský kraj i Brno chtějí co nejdříve zadat vypracování studie proveditelnosti. Ta odpoví na otázky, ohledně stavby hyperloopu mezi Prahou, Brnem a Bratislavou. Jde o futuristickou podobu potrubní dopravy s rychlostí pohybu až 1 200 kilometrů za hodinu. Mezi těmito městy by tak trvala doprava v řádu několika minut.

Hyperloop v Brně prostřednictvím prezentací a odpovědí na otázky představil generální ředitel HTT Dirk Ahlborn. Prohlásil, že první pasažéři se budou moci hyperloopem svést už za tři roky. Ovšem ne v Brně. „Příští rok bude v Kalifornii hotová zkušební trať dlouhá zhruba osm kilometrů,“ uvedl Ahlborn.
Studie proveditelnosti má mimo jiné říct, kdo má trať stavět - zda se to vyplatí veřejnému sektoru, nebo zda by ho měl stavět soukromník. Její vypracování by mohlo trvat rok, by měla odpovědět na otázku, zda je stavba vůbec technicky reálná, jak by vypadala, a má řešit i otázky právní či majetkoprávní.

Energeticky nenáročné

Podle HTT může hyperloop obsluhovat nejen vzdálená centra, ale i příměstské oblasti, kde se nerozjede na maximální rychlost. Energetická náročnost není zdaleka taková jako například u konvenčních vysokorychlostních vlaků. „Je to zelený způsob dopravy, která vyrobí víc energie, než spotřebuje. Všechna veřejná doprava je dnes prodělečná, my věříme, že tato doprava bude vydělávat,“ řekl Ahlborn.

Doprava pomocí hyperloopu spočívá v pohybu přetlakových kapslí potrubím, v němž je vysátý vzduch, tedy ve vakuu. Do pohybu je dostávají elektrické motory a de facto v potrubí levitují. Aktuálně vyvíjený koncept představil před čtyřmi lety technologický vizionář Elon Musk. S firmou HTT však není nijak provázaný.
Zatímco jeho vesmírné rakety SpaceX a elektromobily Tesla jsou už v určité fázi provozu, hyperloop představuje větší výzvu. Skrývá totiž obrovské množství technologických úskalí. I proto Jihomoravané nevyřkli žádné optimistické termíny. Ale chtějí být u toho. Podle Vituly je cílem Brna a kraje podílet se na vývoji přelomové technologie. „Jsme regionem inovací, sídlem technické univerzity a řady technologických firem a pracovišť. Pokud by na vývoji hyperloopu spolupracovaly, můžou být na špičce vývoje,“ řekl Vitula.
Podle něj ani tak nejde o to, zda nakonec hyperloop bude v Česku fungovat. Důležité je, že při vývoji vzniknou nové technologie, které se mohou uplatnit v úplně jiném nezamýšleném odvětví. „Podobně se to stalo u řady vizionářských myšlenek,“ poznamenal Vitula.

První únorový den odstartovalo v kalifornské poušti testování. Příští rok má být ve Spojených státech hotová zkušební trať dlouhá osm kilometrů. Petr Dvořák z Ústavu fyzikálního inženýrství VUT však brzký termín zkušebního provozu s lidmi zpochybňuje. „Spíš bych o tom hovořil za pět až deset let, až budeme znát řešení problémů, které se při vývoji takové technologie obvykle vycestování“ skytují,“ řekl Dvořák novinářům. Že jde o technicky zvládnutelnou vizi, Dvořák potvrzuje. Je však skeptický k termínu, kdy se hyperloopem
mají svést první lidé. A také k tomu, že hyperloop bude možný ve středoevropské členité krajině, kde každý kus země někomu patří. S takovými problémy se HTT v kalifornské poušti nesetkávají.

Dvořák vidí zásadní problémy ve stavbě tubusu. „Je potřeba vyřešit teplotní roztažnost materiálů, protože teploty se u nás mohou během roku lišit i o 50 stupňů. Další problém vidím ve výrobě vakua při délce několika set kilometrů. Navíc se objevuje spousta dalších problémů, které se musí řešit,“ uvedl Dvořák. Zmínil například, že vývojáři se museli potýkat s tím, že i když je v tubusu vakuum a tlak pouhých 100 pascalů, hromadí se před kapslí ve vysoké rychlosti stlačovaný vzduch.

Kateřina Růžičková, 17. 2. 2017