Týdeník Květy | 27.4.2017 | Rubrika: Sonda - Věda | Strana: 20
Ještě nedokončili studia, ale už se pustili do praktického bádání. Ve
volném čase pracují na pozoruhodných inovacích, které jednou možná změní
svět.
Vědce si většinou vybavujeme jako zkušené profesory s řadou titulů před a
za jménem s tím, že už překročili alespoň čtyřicítku. Jak ale žijí ti,
kteří výzkum začali už na studiích? Práci jim částečně ulehčují moderní
technologie a internetové propojení vědeckého světa, kde je možné sdílet
jednotlivé projekty. Motivují je také různé dotace na výzkum či stipendia.
A samozřejmě jejich vyučující.
Větší prostor v následujícím textu mají dvě ústřední témata: získávání
elektřiny z chůze, které může v budoucnu potěšit všechny uživatele
smartphonů, a vytvoření levné a funkční alternativy bionické ruky, což
ulehčí život lidem s těžkým poraněním.
VYMÝŠLÍ, JAK VYTĚŽIT ENERGII Z CHŮZE
Mladý doktorand Ondřej Rubeš se zabývá tím, jak získávat co nejvíce
elektřiny z vibrací. Ačkoli je množství této energie zatím malé, není
vyloučeno, že si tak jednou budeme dobíjet smartphony.
„Možnost, že by si člověk nabíjel mobil chůzí, je ještě samozřejmě
vzdálená, ale ta varianta tu je. Kdo by si představil před 20 lety, že se
počítač vejde do mobilu, že?“ říká Ondřej Rubeš, student Fakulty strojního
inženýrství na Vysokém učenítechnickém v Brně (VUT) a ukazuje model
jakéhosi držáku s chvějící se destičkou a dvěma drátky. Když k nim připojí
diody a se zařízením zatřese, připojené LEDky se rozsvítí.
„Toto zařízení se jmenuje energy harvester,“ vysvětluje Ondřej Rubeš.
„Pojem se dá přeložit jako zařízení pro sběr nebo získávání energie. No, a
tahle věc umí z deformace, která vzniká při pohybu, udělat elektrickou
energii. Za pomoci takzvaného piezoelektrického jevu, který známe třeba ze
zapalovačů. To, že to takto funguje, je už vykoumané. Jedna z prvních
aplikací se objevila třeba na vlakové nápravě nebo v letecké dopravě a
podobné systémy fungují tak od roku 2000. Metoda je poměrně mladá, té
energie se získává málo.“
Je to také důvod, proč se Ondřej Rubeš výzkumem zabývá. Aby zařízení
energii dodávalo, musí být přítomno kmitání o určité frekvenci. Problém je,
že v praxi se při chůzi nebo při jízdě (v případě, že bychom energy
harvester využili v autě) kmitání bude lišit a energii vždy nedodá. „V
rámci diplomové práce jsem ale zkusil vymyslet, že by se použil magnet,
který způsobí zajímavé chování soustavy,“ pokračuje mladý badatel. „Nosníku
se rozšíří pole využitelného kmitání, a otázkou je, jakým magnetem a jak
moc to jde rozšířit. Zatím nikdo nezpracoval, jak tam přidat magnet, aby to
bylo co nejlepší.
Tedy aby generátor fungoval pro více vstupních vibrací, čímž by se zvýšil
jeho výkon.“ Ondřej Rubeš si vytvořil model na počítači a hledá optimální
řešení. Pak by aplikace technologie byla použitelná i při běžných
činnostech.
* FASCINOVÁN TECHNIKOU
Mladý vědec se s tímto výzkumem, který oficiálně zní „návrh takzvané
přidané nelinearity k vibračnímu generátoru“, dostal mezi dalších 19
doktorandů. Uspěl totiž v soutěži Brno Ph. D. Talent, kam se přihlásilo
dalších asi 120 studentů. Vítězové na své bádání dostali stipendium ve výši
300 000 Kč s tím, že peníze čerpají postupně a každého půl roku musí podat
monitorovací zprávu, vykazovat publikační činnost a hlavně musí dospět k
nějakému výsledku. Téma zdrojů energií zajímá širokou veřejnost a byl to i
jeden z důvodů, proč byl vibrační generátor vybrán.
Prostor pro získávání energie Ondřej Rubeš vidí ještě u menších vodních
elektráren. I zde se zabývá tím, aby byly co nejvíce efektivní při různých
průtocích.
Kromě toho na VUT učí Technickou mechaniku a předmět Regulace a pohony.
Dovede si představit, že zůstane ve výzkumu i v budoucnu a bude předávat
zkušenosti dál.
„Když jsem byl malý kluk, hrozně mě fascinovala technika. Všechny stroje,
když se něco hýbe, svítí a bliká. Hrál jsem si s vláčky a s dědou jsem se
na zahradě motal kolem traktorů. V pubertě jsem zase stavěl RC modely
letadel a chodil jsem na halové akrobacie a soutěžil.
Tam jsem získal praktickou představu o technice a baví mě sledovat principy
funkčností a hledat další.“
***
I když se to nikdy nedostane do stadia, že si z chůze dobijeme všechno,
vidím tu prostor do budoucna.
Vizitka Ing. ONDŘEJ RUBEŠ
* 25 let, ženatý, čtyřměsíční dcera.
* Je v 1. ročníku doktorandského studia na VUT v Brně: na Fakultě strojního
inženýrství (získávání elektrické energie z vibrací) a na Fakultě
elektrotechniky a komunikačních technologií (získávání energií z malých
vodních elektráren).
* Baví ho cyklistika a lezení po horách, hraje na kytaru a na bicí.
Václav Ryšlink
ČESKÉ HLAVIČKY
Talentovaní studenti do věku 19 let jsou každoročně oceňováni v soutěži
České hlavičky. Název je odvozen od mateřského projektu Česká hlava, který
je zaměřen na popularizaci vědy v České republice. V posledním ročníku (za
rok 2016) zaujal například projekt Václava Ryšlinka, studenta Gymnázia
Kladno, který experimentálně otestoval jednu z možných hypotéz pro
objasnění role oxidu dusnatého v obraně proti ptačím motolicím, či nápad
Štěpánky Grunové z Gymnázia Moravský Krumlov zkoumat naše předky z poloviny
17. a 18. století z pohledu účetnictví a statistiky. Jakub Dostál ze
Slovanského gymnázia Olomouc zase hledá nový způsob simulace šíření
epidemie ve společnosti za pomoci počítačů.
Kateřina Růžičková, 27. 4. 2017
Vysoké učení technické v Brně
Fakulta strojního inženýrství
Technická 2896/2,
616 69 Brno
IČ 00216305
DIČ CZ00216305
+420 541 141 111
+420 726 811 111 – GSM O2
+420 604 071 111 – GSM T-mobile