Potemnělé Slunce nad USA. Unikátní událost zastínila vše

t24.cz | 21.8.2017 | Rubrika: Věda | Autor: kozlik |

Miliony lidí napříč USA sledovaly unikátní podívanou. Úplné zatmění Slunce umožňuje vidět svět z jiné perspektivy. A také umožnilo vědcům studovat jevy, které jinak nevidí.

Úplné zatmění 21. srpna je bezpochyby velkou událostí: Spojené státy na ně totiž čekaly takřka sto let. Kontinentální část USA sice úplné zatmění zažila i v únoru 1979, tehdy ale pás, ze kterého je pozorovatelné úplné zakrytí Slunce Měsícem, prošel jen přes několik severních a severozápadních států. Význam tohoto zatmění je proto v médiích snižován. Nyní je ale situace zcela jiná, neboť úplné zatmění postupovalo od oceánu k oceánu napříč celými Spojenými státy.

Úplné zatmění bylo v srpnu viditelné ze 14 amerických států a z pěti jejich metropolí. Obyvatelé ostatních států USA mohli pozorovat jen částečné zatmění, kdy zpoza Měsíce bude vystupovat sluneční srpek.

Zatmění sledoval i americký prezident Donald Trump. Přestože jeho dcera Ivanka na svém Twitteru zdůraznila, aby lidé zatmění pozorovali s brýlemi, Trump a jeho žena Melania se na přírodní úkaz dívali i bez ochranných pomůcek, upozornil list The New York Times.

Zatmění se dá sledovat živě, i když člověk zůstane doma. Například popularizační vědecký web Slooh umožní vidět ho z řady kamer na dalekohledech, NASA zase přenáší zatmění živě z několika desítek míst.
Nejdéle zatmění trvalo ve státě Kentucky, kde jej bylo možné pozorovat po dobu 2 minut a 41 sekund.

Jak zatmění vzniká – co se děje ve vesmíru
Měsíc je přibližně čtyřistakrát blíže k Zemi než Slunce, avšak je také asi čtyřistakrát menší. Díky tomu kotoučky obou těles na obloze zabírají téměř stejnou kruhovou plochu, a to o průměru asi 0,5°. Měsíc tak může na krátko (maximálně na sedm a půl minuty) zakrýt sluneční kotouč a ukázat nám vnější část sluneční atmosféry – takzvanou korónu. Takový úkaz však spatří jen ti, kteří stojí přímo v tzv. pásu totality, neboli v předpovězeném pásu, po kterém přechází měsíční stín široký maximálně 270 kilometrů.

Reálně lidé při úplném zatmění Slunce v pásu totality vidí korónu – tedy žhavé plyny unikající z fotosféry Slunce. Ty mají teplotu asi milion stupňů Celsia, samotná fotosféra je mnohem chladnější, má pouhých 6000 stupňů Celsia.

Zatmění a věda
O zatmění mají zájem nejen běžní Američané a milovníci fotografování, ale také vědci. Nabízí totiž jedinečnou možnost sledovat jevy, které normálně vidět nejsou. Je to jediná příležitost, kdy mohou sledovat sluneční korónu, vnější vrstvu sluneční atmosféry – od okraje slunečního disku až do velkých vzdáleností. Jinak pozorují korónu každodenně z kosmických družic, ty však zobrazují jen její vnější oblasti. Při zatmění tak astronomové získávají úplnější informace.

Zatmění a Einstein
Právě pozorování při zatmění Slunce v květnu 2015 potvrdilo Einsteinovu obecnou teorii relativity. Einstein v teorii popsal mj. gravitaci hmotného bodu jako příčinu zakřivení časoprostoru a ohyb dráhy světla. 29. května 1919 nastalo velmi dlouhé úplné zatmění Slunce. To jako hmotný bod zakřivilo světlo vzdálených hvězd, které byly při zatmění posunuty od správné polohy až o necelé dvě úhlové vteřiny – přesně jak Einstein předpověděl.
Při pondělním zatmění v USA byli i Češi – konkrétně experti z VUT i ČVUT. Vědecký tým zhruba o třiceti lidech složený ze zástupců fakulty strojního inženýrství brněnské techniky a Institutu pro astronomii Havajské univerzity zaujmul strategická místa v západní polovině Spojených států. Obsadil pět stanovišť v Oregonu, Idahu, Nebrasce a Wyomingu. Součástí tohoto týmu byl i profesor Miloslav Druckmüller. Ten zaznamenal výrazný úspěch při zatmění Slunce roku 2014, kdy se mu díky pokročilé matematické zobrazovací metodě podařilo objevit dosud neznámé struktury v koróně.

Část výpravy VUT se vydala do Whiskey Mountains s vybavením o váze desítek kilogramů na koňském hřbetu. „Techniky tu bude méně a budou se provádět pouze základní experimenty, na druhou stranu očekáváme excelentní podmínky na pozorování,“ uvedla výzkumnice Jana Hoderová.

Kdy bude zatmění u nás?
Střední Evropě se bohužel úplná zatmění prakticky téměř vyhýbají. Pražané mohli tento úkaz pozorovat naposledy 12. května 1706, na jihovýchodě Moravy 8. července 1842. Další nás čeká až 7. října 2135, kdy pás totality bude probíhat 30 kilometrů severně od Prahy. Přímo v Praze a Brně si musíme na zatmění počkat dokonce až na 22. červenec 2381. Prstencová zatmění nastanou v ČR dvě za toto století – 13. července 2075 a 23. července 2093.

Staré civilizace a zatmění Slunce
Už v 7. století před Kristem objevili Chaldejci v Babylónii takzvanou periodu SAROS, což je doba mezi stejnými zatměními. Trvá 18 let, 11 dnů, 7 hodin a 43 minut. Během této periody proběhne 43 různých slunečních zatmění: 15 úplných, 15 částečných a 13 prstencových.
Ani z hlediska celé Evropy není situace o mnoho lepší. Naposledy bylo sice v Evropě možné pozorovat úplné zatmění v roce 1990, ale jen v severních částech Finska, a v roce 1999, kdy pás totality proťal prakticky celou Evropu.

*****

ČLENOVÉ EXPEDICE ZA ÚPLNÝM ZATMĚNÍM SLUNCE 2017 Z FSI