tyden.cz | 30.3.2016 | Rubrika: Vesmír | Strana: 0 | Autor: ČTK |
Letošní výpravě českých expertů za zatměním Slunce v Indonésii počasí
příliš nepřálo. Na pořízení kvalitních snímků měli jen 40 vteřin, kdy se
vyjasnilo. Po vědeckém zpracování přispějí fotky k lepšímu poznání koróny,
tedy nejbližšího okolí Slunce.
Letošní výpravě českých expertů za zatměním Slunce v Indonésii počasí
příliš nepřálo. Na pořízení kvalitních snímků měli jen 40 vteřin, kdy se
vyjasnilo. Po vědeckém zpracování přispějí fotky k lepšímu poznání koróny,
tedy nejbližšího okolí Slunce. Tým kolembrněnského matematika Miloslava
Druckmüllera z Vysokého učení technického spolupracuje s předními
astrofyziky, jedna z vizualizací koróny se v minulosti dostala i na titulní
stránku vědeckého časopisu Nature.
Česká výprava obsadila 9. března hned čtyři pozorovací lokality, aby
zvýšila šanci na pořízení co nejkvalitnějších dat. "Těsně před zatměním
přijelo asi 2090 lidí. Děti s učiteli ze škol, lidé v krojích s bubny, a
chtěli nás zapojit do svého ceremoniálu," uvedla Jana Hoderová z týmu
brněnských vědců.
Koróna je extrémně horké, plynné plazmatické okolí Slunce. Vyfotografovat
se dá prakticky jen při zatmění. I tehdy je to však kvůli vysokému
kontrastu a pohybu vesmírných těles komplikované. Snímkování vyžaduje
špičkovou techniku za miliony korun řízenou několika počítači.
Vědci na místě museli pořídit mnoho fotografických expozic, a snímky pak
dávají s velkou přesností dohromady. Zpracování dat je zatím na počátku.
Vědci již ale nyní ví, že mají snímek takzvané bílé koróny, která ukazuje
rozložení volných elektronů. "Snad se podařilo získat dostatek podkladů i
pro čáry ionizovaného železa," uvedl Druckmüller, který stále připravuje
vyhodnocení všech získaných informací. Z každého pozorovacího místa mohou
výzkumníci získat až 60 GB dat.
Letošní expedice měla pořadové číslo devět. Výpravu podobně jako v
minulosti financoval převážně astronomický institut havajské univerzity, se
kterým Vysoké učení technické v Brně spolupracuje.
Sledování sluneční koróny se po desetiletí věnují fyzikové i profesionální
fotografové. Druckmüllerův tým dosáhl světového uznání díky tomu, že se na
problém podíval z nového úhlu - matematického. Ze stovek vlastních snímků
zatmění Slunce dokážou vědci pomocí počítačového programu a speciálních
algoritmů zpracovat vizualizaci, na které jsou různé procesy v koróně
mnohem zřetelnější.
Zatím nejlepší pozorovací stanice měli vědci v roce 2006 v libyjské poušti.
V historii pozorování jsou i roky, kdy se z některého z míst pozorování
nepodaří. Plné zatmění se dá sledovat vždy jen z určité části Země. V
Evropě bude v roce 2026 ve Španělsku. Česká republika se podle vědců dočká
až v roce 2135.
Kateřina Růžičková, 1. 4. 2016
Vysoké učení technické v Brně
Fakulta strojního inženýrství
Technická 2896/2,
616 69 Brno
IČ 00216305
DIČ CZ00216305
+420 541 141 111
+420 726 811 111 – GSM O2
+420 604 071 111 – GSM T-mobile