Ing. Eva Peterková, Ph.D.
E-mail:   peterkova@fme.vutbr.cz  Pracoviště:   Ústav strojírenské technologie odbor technologie tváření kovů a plastů Zařazení:   Odborný asistent Místnost:   A1/1619

Aktuálně garantované předměty:

• Nekonvenční technologie (HNE)
• Nekonvenční technologie (HNE-K)
• Speciální technologie tváření (HST)
• Speciální technologie tváření (HST-K)
• Vybrané statě z teorie tváření (HVT)
• Vybrané statě z teorie tváření (HVT-K)

Vybrané publikace:

• CÍSAŘOVÁ, M.; PETERKOVÁ, E.; HORÁK, M.:
  Design of experimental tool for tube hydroforming, MM Science Journal
  článek v časopise ve Scopus, Jsc
• PETERKOVÁ, E.; SAMEK, R.:
  Determination of deformation resistance in tube flaring process, MM Science Journal
  článek v časopise ve Scopus, Jsc
• PETERKOVÁ, E.; ŠREFL, M.:
  Use of 3D measuring system ARAMIS for analysis of tube flaring process, MM Science Journal
  článek v časopise ve Scopus, Jsc
• PETERKOVÁ, E.:
  Biaxial test of tubes using elastomer, J. E. Purkyne University in Usti n. Labem
  článek v časopise ve Scopus, Jsc
• PETERKOVÁ, E.; SAMEK, R.:
  A New Approach to Determining the Bending Moment in Tube Forming,
  Advanced Materials Research, pp.31-38, ISSN 1022-6680, Trans Tech Publications
  článek v časopise - ostatní, Jost
• DOHNAL, I.; ŠLAIS, M.; FOREJT, M.; PETERKOVÁ, E.:
  Dynamické tahové zkoušky prováděné na Hopkinsonově zařízení,
  Kovárenství, Vol.2014, (2014), No.50, pp.61-64, ISSN 1213-9289, SVAZ KOVÁREN ČR o.s.
  článek v časopise - ostatní, Jost
• PETERKOVÁ, E.; SAMEK, R.:
  Stanovení ohybového momentu při tváření trubek,
  Kovárenství, Vol.2014, (2014), No.50, pp.65-68, ISSN 1213-9289, SVAZ KOVÁREN ČR o.s.
  článek v časopise - ostatní, Jost

Seznam publikací na portálu VUT

Anotace nejvýznamnějších prací:

• CÍSAŘOVÁ, M.; PETERKOVÁ, E.; HORÁK, M.:
  Design of experimental tool for tube hydroforming, MM Science Journal
  článek v časopise ve Scopus, Jsc
  Základním předpokladem při tváření materiálu je jeho dobrá tvařitelnost. Na tu má především vliv mechanické vlastnosti a chemické složení materiálu. Tvařitelnost lze posoudit pomocí mechanických zkoušek, případně technologických. Z nejčastěji používaných mechanických zkoušek k získání základních mechanických vlastností materiálu je tahová zkouška. Další možností vyhodnocení chování materiálu při daném zatížení je provést vhodně zvolenou technologickou zkouškou a k ní správně zvolený zkušební nástroj. Konstrukce nástroje by měla být jednoduchá, bezpečná a umožňovat monitorování průběhu zkoušky, tj. vyboulení trubky. Článek pojednává o návrhu zkušebního nástroje pro uskutečnění experimentů pomocí radiálního vypínání trubek kapalinou, jejichž konce budou v nástroji pevně uchycené z důvodu dřívějšího nastavení mezního stavu přetvoření.
• PETERKOVÁ, E.; SAMEK, R.:
  Determination of deformation resistance in tube flaring process, MM Science Journal
  článek v časopise ve Scopus, Jsc
  Stanovení potřebné velikosti tvářecí síly pro výrobu zadané součástí je velmi důležité pro praxi. Pro její teoretické určení je nutné znát velikost deformačního odporu daného procesu. Tento článek předkládá metodiku výpočtu celkového deformačního odporu a následně i tvářecí síly pomocí odvozených teoretických rovnic. Pro zkoumání byla vybrána metoda tváření konce trubky do tvaru kužele. Pro srovnání teoretické a reálné hodnoty tvářecí síly byly provedeny experimenty na trubkových vzorcích z materiálu 1.4301. Vypočtené hodnoty sil se trochu liší od hodnot získaných experimentálně. Tento rozdíl spočívá v užití zjednodušujících vstupních podmínek a výpočtových analýz jako je materiálový model získaný z tahové zkoušky trubek, zvolená hodnota koeficientu tření a zjednodušený přístup pro výpočet ohybového napětí užívaný v teorii hlubokého tažení.
• PETERKOVÁ, E.; ŠREFL, M.:
  Use of 3D measuring system ARAMIS for analysis of tube flaring process, MM Science Journal
  článek v časopise ve Scopus, Jsc
  Tento článek se zabývá analýzou chování trubkového vzorku během procesu rozšiřování konce trubky. Vyhodnocení je provedeno pomocí bezkontaktního 3D optického systému ARAMIS, který se v dnešní době řadí mezi nejmodernější způsoby měření zejména deformací. V článku je popsána metodika experimentu včetně měření požadovaných hodnot pomocí programu GOM Correlate. Na základě naměřených hodnot byla vytvořena napěťovo-deformační cesta sledovaného bodu a vykresleny průběhy hlavních napětí a změny tloušťky stěny v závislosti na výšce přetvořeného konce trubky.
• PETERKOVÁ, E.:
  Biaxial test of tubes using elastomer, J. E. Purkyne University in Usti n. Labem
  článek v časopise ve Scopus, Jsc
  Pro získání hodnot materiálových charakteristik trubek jako jsou exponent deformačního zpevnění n a materiálová konstanta K se nejčastěji užívá zkouška vyboulování trubek kapalinou tzv. tube hydroforming. Nástroj a přídavná zařízení často bývají komplikovaná a cenově nákladná. Tento článek se zabývá otázkou, zda by bylo možné pro získání odpovídajících hodnot n a K užít jednoduchou biaxialní zkoušku trubek s využitím elastomeru. Pro řešení tohoto problému byl navržen jednoduchý nástroj a provedeny ověřovací zkoušky u tenkostěnných trubek z materiálu AISI 321. Výsledky zkoušek ukázaly, že biaxiální zkouškou trubek pomocí elastomeru nelze získat reálné hodnoty n a K. Důvodem je elastické tvářecí medium, které komplikuje vyhodnocování materiálových charakteristik, protože do procesu tváření vnáší mnoho přídavných faktorů.
• PETERKOVÁ, E.; SAMEK, R.:
  A New Approach to Determining the Bending Moment in Tube Forming,
  Advanced Materials Research, pp.31-38, ISSN 1022-6680, Trans Tech Publications
  článek v časopise - ostatní, Jost
  Článek obsahuje zpřesněný způsob stanovení ohybového momentu vnitřních sil pro tuhoplastický materiál se zpevněním. Oproti publikacím v odborné literatuře, nová metodika zohledňuje reálný tvar zdeformovaného průřezu trubky po ohybu. Je počítáno s posunem polohy těžiště průřezové plochy trubky, změnou tloušťky stěny po obvodu a nepravidelně zploštěným průřezem. Článek prezentuje možnou cestu stanovení reálného ohybového momentu založenou na řešení daného problému pomocí tzv. sumární integrace. Týká se postupné změny ohybového napětí dle materiálového modelu a s tím souvisejícím nárůstem ohybového momentu podél průřezové křivky.