Dron se řítí k zemi, zachrání ho padák z Brna

13.3.2015 Mladá fronta DNES str. 2 Brno a jižní Morava Michal Rapco

BRNO Stalo se to přesně před rokem. Na brněnský Ústřední hřbitov se zřítil několikakilogramový porouchaný dron, který prováděl snímkování prostoru. Poškodil jeden hrob a vyděsil zaměstnance hřbitova, který opodál pracoval. Pád zařízení naštěstí nikoho nezranil, situace to však byla nebezpečná. Zraněním a škodám při podobných nehodách by měl předcházet nový bezpečnostní padákový systém, který včera představilo Vysoké učení technické v Brně (VUT). „Vystřelením padáku se dron zbrzdí na rychlost, jako by padal přibližně z výšky 70 centimetrů. To je velký rozdíl oproti tomu, když se nekontrolovaně řítí například ze čtyřiceti metrů,“ uvedl Robert Popela z Leteckého ústavu VUT.

U padajícího dronu je klíčová rychlost vystřelení a rozbalení padáku. Brněnskou technikou vyvinutý systém je nejrychlejší, dokáže ho rozvinout do jedné vteřiny, a to díky pyrotechnickému systému podobnému airbagům. Padák je vytlačen horkým plynem vzniklým z hoření speciální ampule. „Rychlost vystřelení také ovlivňuje minimální výšku, ve které může být zařízení nasazeno,“ řekl Popela. Jiné padákové systémy využívají například stlačený plyn nebo pružiny a nejsou tak rychlé.

Na vývoji novinky se podílelo několik firem, z toho i jedna zahraniční. Vědci mají zažádáno o dva patenty a dva průmyslové vzory, řízení ovšem trvá rok a tak dlouho čekat nechtějí. „Padák se začne prodávat už v pondělí,“ prozradil Milan Bábovka ze společnosti Galaxy GRS, která se na vývoji také podílela a je výrobcem systému. Doplnil, že po záchranném systému se ptali modeláři. „Zájem projevily také složky integrovaného záchranného systému,“ dodal Bábovka.

Padák může aktivovat pilot zařízení, ale také přímo dron. Kvůli legislativním omezením však musí být stroj pod kontrolou člověka a nemůže operovat zcela nezávisle. Zařízení dokáže zbrzdit letoun o váze až deset kilogramů. „Máme ovšem i typy, které zvládnou třicetikilogramovou zátěž,“ dodal Popela. Padáky už jistily dron ve Vrběticích Bezpilotní letouny mají širokou paletu využití, například mohou sledovat různé liniové stavby, jako je vedení vysokého napětí, ropovody a podobně, nebo mapovat situaci při povodních, požárech a dalších živelních katastrofách. Novinku již otestoval také Vojenský technický ústav na svém dronu, který monitoroval situaci v muničním skladě ve Vrběticích.

Letecký ústav Vysokého učení technického již má s výzkumem v oblasti dronů zkušenosti. Vědci spolupracovali například s Vojenským technickým ústavem na vývoji pneumatického katapultu pro vojenský bezpilotní prostředek Sojka, s brněnskou firmou Robodrone spolupracují na návrhu a konstrukci dronu o vysoké únosnosti až do 150 kilogramů. Vývojem padáku s pyrotechnickou kapslí se zabýval Letecký ústav tři roky, vznikl jako derivát jiného projektu, který byl určený pro kosmický výzkum. Univerzitu vyšel na 750 tisíc korun.