V Brně vyvinuli padáky pro pády dronů nad obydlenými oblastmi

13.3.2015 Scienceworld.cz

Vědci z VUT v Brně se podíleli na vývoji unikátního záchranného systému pro drony. Využijí ho například záchranné složky při nasazení nad obydlenými oblastmi.


První v Evropě a jeden z prvních na světě. Takový je záchranný systém Galaxy GBS 10, který vyvinuli vědci z Leteckého ústavu VUT v Brně ve spolupráci s Vojenským technickým ústavem. „Unikátnost spočívá v mechanismu, kterým se aktivuje padák k záchraně dronu. Zatímco doposud se využívaly mechanické pružiny, my jsme použili pyrotechniku. Díky tomu se padák vystřelí v extrémně krátkém čase, do jedné sekundy,“ informoval Robert Popela z Leteckého ústavu VUT v Brně.


Systém se skládá z kompozitového kontejneru, ve kterém je pyrotechnický iniciátor. To je malá, elektronicky ovládaná kapsle. Při přivedení určitého napětí se uvolní složka, která pomocí dostatečného množství horkého vzduchu vytlačí z kontejneru píst a ten aktivuje padák. Systém může aktivovat operátor, který nazná, že došlo ke kritické situaci, v některých případech jej může aktivovat autopilot. Dron o hmotnosti 7 kilogramů padá k zemi přibližnou rychlostí 3,7 metrů za sekundu. Zajistí hladký dopad, jakoby dron spadl z výšky 70 centimetrů.


Kromě rychlé aktivace se novinka vyznačuje nízkou hmotností. Zařízení ukrývající padák váží 350 gramů a instaluje se do trupu nebo k řídící jednotce. Vědci mají zažádáno o dva patenty a dva průmyslové vzory. „Jejich přidělení trvá déle než rok, tak dlouho s uvedením na trh čekat nebudeme. Nový záchranný systém začneme prodávat v pondělí,“ informoval Milan Bábovka ze společnosti Galaxy GRS, s.r.o., která novinku vyrábí. Doplnil, že výrobci zaznamenali poptávku na účinný záchranný systém od modelářů. „Pokud vím, tak zájem projevily i složky integrovaného záchranného systému,“ doplnil Bábovka.


Právě armáda či policie má patřit k těm, kdo novinku využije. Pokud by se dostaly do potíží nad obydlenými oblastmi, škody by mohly být obrovské. Nejen na dronu a zařízení, které nese, ale také v místě dopadu. „Toto zařízení dokáže ochránit takzvanou živou sílu, v tomto případě osoby na zemi v eventuálním místě dopadu. Pomůže v případě, že se letoun řítí někam, kam nemá,“ uvedl Jiří Kuzdas z Vojenského technického ústavu.

Kateřina Růžičková, 15. 3. 2015