19.3.2015 Právo str. 4 Zpravodajství Václav Pergl
Zítra dopoledne má být na území ČR podle meteorologů slunečno, a tak bychom měli vidět částečné zatmění Slunce. Měsíc při něm zakryje asi tři čtvrtiny průměru slunečního disku.
V Praze nebeská podívaná začne v 9 hodin 36 minut a skončí v 11.56 hodin (na jiných místech se minuty budou lišit). Tma ale nebude, protože Slunce bude zakryto maximálně ze 75 procent. Při zatmění bude možné vyhledat na nebi i planetu Venuši.
„Zatmění bude největší nad naším územím až do roku 2026 a zároveň poslední u nás viditelné v tomto desetiletí. Mnoho českých hvězdáren a astronomických spolků připravuje mimořádná pozorování úkazu,“ řekl k tomu Právu ve středu Pavel Suchan, mluvčí Astronomického ústavu Akademie věd.
Vysvětlil, že zatmění Slunce vzniká v momentě, kdy se Měsíc ve fázi novu ocitne na přímce mezi Sluncem a Zemí a při pohledu ze Země zakryje sluneční disk nebo jeho část.
Pozor na oči
V případě, že Měsíc zakryje celé Slunce, hovoříme o úplném zatmění Slunce a při jeho pozorování jsme svědky bez nadsázky dech beroucího představení. Je-li Měsíc v době zatmění na své výstředné dráze dál od Země, je úhlově menší a Slunce nezakryje po celé ploše. Pak pozorujeme rovněž nezvyklé, takzvané prstencové zatmění Slunce.
Zítřejší zatmění se odehraje jako úplné v Severním moři, kde ho na pevnině spatří pozorovatelé z Faerských ostrovů nebo na Špicberkách.
Při pozorování slunečního zatmění je třeba dbát na bezpečnost! Ačkoliv půjde o opravdu výrazné zatmění, nezakrytá část Slunce bude stále dost intenzivním zdrojem světla a bez použití vhodných pomůcek může při přímém pozorování hrozit trvalé poškození zraku (více o ochraně očí na straně 18).
Dvě české expedice
Za úplným zatměním do Severního moře vycestovaly české vědecké expedice.
Pod vedením brněnského matematika prof. Miloslava Druckmüllera z Vysokého učení technického a americké astronomky prof. Shadii Habbalové z Univerzity v Honolulu.
Právě čeští odborníci si získali za posledních devět let světové renomé při výzkumu Slunce prostřednictvím slunečních zatmění.
Výsledky by měly podpořit současný výzkum Slunce prostřednictvím družicových dat, jejichž matematické zpracování je nyní zájmem jmenovaných vědců.
Pozorování bude probíhat jak na Faerských ostrovech a Špicberkách, tak z lodě a rovněž z letadla vysoko nad případnou oblačností.
Jak zatmění v ČR uvidíme Astronom Pavel Suchan, mluvčí Astronomického ústavu Akademie věd, Právu popsal, jak přírodní úkaz uvidíme: Na souřadnicích 50° severní šířky a 15° západní délky, což je nedaleko města Kouřim, vyjde Slunce v 6 hodin a 6 minut. První kontakt Měsíce se slunečním diskem přijde až o více jak tři hodiny později, v 9 hodin 37 minut. Slunce v té době najdeme 30° vysoko nad jihovýchodním obzorem a Měsíc v té chvíli začne „ukrajovat“ naší mateřskou hvězdu z pravého horního okraje. Jak čas poplyne, zatmění bude výraznější a temná silueta Měsíce v novu se bude postupně přesouvat doleva přes horní polovinu Slunce. Maximum zatmění, kdy Měsíc ukousne přes 73 procent slunečního disku, což platí pro tyto souřadnice středu Evropy, se odehraje v 10 hodin 46 minut. Slunce do té doby vystoupá do výšky 37° nad jiho-jihovýchodní obzor. Zájemci mohou své dalekohledy přesunout asi 33° východně od částečně zakrytého Slunce k planetě Venuši, která by za dobrých podmínek mohla být viditelná i pouhýma očima. Po dosažení maximálního zákrytu se Měsíc začne pomalu odsouvat k levému hornímu okraji, kde v 11 hodin 58 minut sluneční kotouč opustí. Ke konci úkazu pak Slunce vystoupá do výše téměř 40° nad jižní obzor. Průběh úkazu na území České republiky se liší v minutách. Podrobnější informace pro jednotlivá místa zájemci najdou na http://www.astro.cz/zatmeni. (per)
Kateřina Růžičková, 20. 3. 2015
Vysoké učení technické v Brně
Fakulta strojního inženýrství
Technická 2896/2,
616 69 Brno
IČ 00216305
DIČ CZ00216305
+420 541 141 111
+420 726 811 111 – GSM O2
+420 604 071 111 – GSM T-mobile