Fotka sluneční koróny brněnských matematiků zaujala i NASA

10.4.2015 idnes.cz Zuzana Brandová

Pouhých sto čtyřicet sedm sekund měla expedice odborníků z Vysokého učení technického v Brně na zdokumentování úplného zatmění Slunce. Pozorovala ho za polárním kruhem ze Špicberk a Faerských ostrovů. Snímky jsou natolik poutavé, že jeden z nich zveřejnila NASA.

Silný vítr, teplota třicet stupňů pod nulou a nízká oblačnost. Takový obrázek se naskytl vědecké expedici, když dorazila na Špicberky. „Právě skončila polární noc, ale ještě nezačal polární den. Slunce bylo velmi nízko nad obzorem,“ popsal situaci na ostrovech člen expedice za zatměním Slunce profesor Miloslav Druckmüller.

Protože bylo Slunce nízko, existovalo velké riziko, že se nepodaří ho vyfotit. „Mělo to ale i výhody. Slunce jsme mohli pozorovat přes otevřené okno z už nepoužívané observatoře NASA,“ řekl Druckmüller. Místnost se však musela vychladit, aby před okny kvůli rozdílným teplotám nevznikaly turbulence.

Drama minuty před zatměním

Čtyři dny expedici trvalo sestavit složité montáže na pozorování, které se skládají z několika fotoaparátů. Všechno je předem nastavené a řízené počítači.

„Během těch čtyř dnů bylo depresivní počasí, zataženo nízkou oblačností a silný vítr. Ráno v den zatmění se před námi objevila křišťálově jasná obloha a čtyři hodiny po zatmění se opět zatáhlo. Měli jsme doopravdy pekelné štěstí,“ radoval se Druckmüller.

Mrazivé počasí zkomplikovalo pozorování i minuty před samotným zatměním. „Stres byl strašný. Kvůli chlazení místnosti nám totiž zmrzlo všechno vybavení včetně počítačů. V místnosti bylo 24 stupňů pod nulou. Naštěstí jsme přístroje zahřáli, kolega Štarha je zprovoznil pouhých patnáct sekund před zatměním,“ vylíčil drama Druckmüller a dodal, že jeho počítač zamrzl deset minut po skončení sluneční podívané.

Osmé expedici profesora Miloslava Druckmüllera za zatměním Slunce se ovšem podařilo zatmění zdokumentovat. Letošní snímek už zveřejnila i NASA. Obrázek má simulovat pohled, který vidíme lidským okem. Při focení je cílem zachytit vysoce ionizované železo.

Druhé části výpravy na Faerských ostrovech však nepřálo počasí. „Cesta na trajektu trvala 36 hodin. Přijelo s námi přibližně 800 lidí, kterým se říká naháněči zatmění Slunce. Na trajektu jsme viděli krásný západ Slunce, a to bylo naposledy, co jsme na Faerských ostrovech sluneční paprsky viděli,“ přiblížila členka expedice Jana Hoderová. I když tato část výpravy nepřivezla fotografie Slunce zakrytého Měsícem, podařilo se jí v noci vyfotit polární záři.

Obě výpravy se uskutečnily ve spolupráci s havajskou univerzitou, se kterou Vysoké učení technické spolupracuje od roku 2007.