Unikátní mikroskop může pomoci v boji s rakovinou

2.10.2015 Právo str. 4 Zpravodajství Petr Kozelka

Kdyby žil mezi Indiány, dostal by nejspíš jméno „Ten, který vidí ty nejmenší věci“. Profesor Radim Chmelík z brněnského Vysokého učení technického totiž se svým týmem patří mezi světovou elitu v konstrukci mikroskopů. Chmelík ale nechce zůstat jen u technických řešení, jeho snem totiž je, aby jeho vynálezy pomáhaly lidem. I proto se svým týmem a lékaři z brněnské Fakultní nemocnice zkoumá, zda by jeho unikátní mikroskop nemohl pomoci v boji proti rakovině. Chmelíkův holografický mikroskop, díky kterému lze například pozorovat přesouvání hmoty uvnitř buněk či zjišťovat jejich hmotnost, patří mezi nejdokonalejší přístroje, které má současná věda k dispozici, však je také patentově chráněn takřka po celém světě.

Mikroskop navíc nezůstal jen u prototypu, jak se stává mnoha vynálezům, ale pokud máte dostatek peněz, tedy minimálně několik miliónů, můžete si tento mikroskop koupit. Vyrábí ho totiž brněnská firma Tescan řadící se mezi přední světové producenty elektronových mikroskopů.

Chtějí pomoci cílené léčbě

Chmelíkův tým nyní spolupracuje s brněnskými lékaři na postupu, který by umožnil cílenější léčbu rakoviny. „Různí pacienti, kteří mají obdobný výsledek histologického vyšetření, mohou reagovat na léčbu zcela odlišně. Takže pokud bychom mohli léčbu nejprve otestovat na vzorcích tkáně toho kterého pacienta, mohli bychom pozorováním vyhodnotit, jestli bude zabírat, nebo ne. Je to podobné, jako když se nasazují antibiotika, také se udělá stěr a pak se zjišťuje, který typ zabere nejlépe,“ vysvětlil Právu Chmelík.

Chmelík přiznal, že sestrojit přístroj, který by mohl pomáhat skutečným lidem, bylo jeho snem posledních deset let. „Chceme se dopracovat k cílené léčbě. Nyní máme v plánu postoupit do další fáze. Nejprve jsme se totiž museli naučit, jak buňky pozorovat, nyní bychom mohli začít pracovat na sledování účinků léčby. Náklady na další výzkum v tomto směru budou v miliónech korun, takže musíme spoléhat i na to, že náš záměr bude podpořen z grantů. Velkou část našeho času tak zabírá psaní nejrůznějších projektů, slabé institucionální financování české vědy totiž nepodporuje dlouhodobou koncepční práci,“ posteskl si Chmelík.

Buňky neovlivňují

„Navíc vzorek na sklíčku zůstává ve svém prostředí, a proto je patrné, co ovlivňuje aktivitu buněk, co je usmrcuje nebo proč jsou „čilejší“. Tím, že vidíme živé buňky, aniž bychom do jejich životního cyklu příliš zasahovali, lze účinně sledovat působení některých látek,“ poznamenal Chmelík.