Individuální studijní plán

Individuální studijní plán, podle něhož studium ve studijním programu probíhá, stanoví doktorandovi zejména:
1. obsahové zaměření jeho samostatné vědecké, výzkumné, vývojové činnosti nebo samostatné teoretické a tvůrčí činnosti v oblasti umění a jeho vlastní vzdělávací činnosti s ohledem na oborovou specializaci a téma disertační práce;
2. studijní předměty, které je doktorand povinen absolvovat; obvykle si doktorand zapisuje dva předměty z obecného teoretického základu (matematika, fyzika), tři, případně více předmětů specializace a cizí jazyk (platí pro studenty studující v českém jazyce). Minimální počet zapsaných předmětů (včetně cizího jazyka) je šest;
3. činnosti související s tvůrčí činností, zejména stáže a pobyty na jiných pracovištích, účast na konferencích, seminářích, letních školách,
4. jeho pedagogické působení v souladu se směrnicí fakulty;
5. časové rozvržení studia.
Formu zpracování individuálního studijního plánu stanoví směrnice fakulty.
Individuální studijní plán a případné úpravy v něm zpracovává s doktorandem školitel, který jej po vyjádření vedoucího zaměstnance školicího pracoviště předkládá oborové radě k vyjádření.
Individuální studijní plán a jeho změny schvaluje děkan.

Studijní předměty doktorského studijního programu

Studijní předměty doktorského studijního programu jsou stanoveny tak, aby doktorand ve spolupráci s učitelem získal dostatečnou základnu odpovídající současnému stavu poznání v oblasti, do níž patří zaměření disertační práce.
Studijní předměty vedou a zkoušejí profesoři, docenti nebo další významní odborníci v příslušných oblastech.
Studijní předměty jsou zakončeny zkouškou, která je ústní a zpravidla vychází z doktorandem předložené tematické práce.
Studijní předměty mají dokumentaci, která obsahuje zejména:
1. název předmětu,
2. rozsah předmětu,
3. jména učitelů předmětu,
4. obsahovou anotaci předmětu,
5. osnovu předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky,
6. literaturu, na níž je předmět vystavěn, a literaturu doporučenou studentům.
Výuka studijního předmětu je založena v závislosti na počtu doktorandů, kteří tento předmět studují, buď na přednáškách organizovaných pro skupinu studentů, jejíž minimální počet stanoví děkan, seminářích nebo na řízeném samostatném studiu s konzultacemi.